Lyrickoepické zamyšlení nad českou ekonomikou a nad německým omezením volného pohybu obyvatel

Sobota, 11. Říjen 2008, rubrika Nezařazené

Vždycky jsem považoval „vlastnictví“ moře za hotový „dar z hůry“ pro ekonomiku státu. Představte si, kdyby tak místo Rakouska a Slovenska bylo moře, místo státní hranice by byla pláž. Nemuseli bychom vozit naše úspory  utratit na jih, mohli bychom je utratit u moře doma. A naopak statisíce/miliony Němců (a samozřejmě i pár jedinců z dalších národů) by vozily peněženky plné peněz k nám. Nebylo by to krásné? Nemuseli bychom se strachovat o budoucnost. No nebyla by to senzace?

Možná že nebyla. Během dovolené jsem měl hodně času na dívání se okolo sebe a na přemýšlení, a nějak jsem začal mít pocit, že Řekové mají sice opravdu nádhernou zemi, ale co se týká peněz, možná že kdyby se vykašlali na turisty a místo těch tisíců taveren nastavěli radši továrny a místo zážitků začali prodávat technologie, já myslím, že by na tom nakonec byli finančně lépe (i když by museli začít pracovat poněkud jinak než jsou zvyklí). Mít moře asi není zas taková výhra, možná spíš naopak - odnaučí to totiž lidi pracovat, všichni pak jen sedí na terase rodinné hospůdky a čekají na turisty. Takže na jednu stranu mají na věky zajištěný příjem (a asi proto jsou to tak příjemně pohodoví lidé), na druhou stranu ekonomika nijak zvlášť neprosperuje. Když poodjedete z pláže o nějaký kilometr do vnitrozemí, z dohledu od hotelů a pláží, připadáte si jako ve středověku.

Možná si to ne všichni uvědomují, ale česká ekonomika v současnosti předvádí zázraky a na české zemi je to vidět. Bohatneme, přesto že rok co rok odvezeme víc a víc peněz do zahraničí a domů si místo nich přivezeme „jen“ zážitky. I na „chudém“ venkově to vesměs všude vypadá jako v civilizované zemi jednadvacátého století (na rozdíl od řeckého venkova). Nezaměstnanost klesla na naprosté minimum (většina z těch pár nezaměstnaných co zbývají nikdy pracovat nebude) a zaměstnavatelé se začínají muset přetahovat o zaměstnance. Schopní zaměstnanci už se prostě nedají najít jen tak na ulici.
Jsou firmy, které by uměly prodávat svoje výrobky nebo služby, ale prostě nemají lidi. Nejsme v tom sami, podobný problém má spousta vyspělých zemí. Spojené státy americké snad odjakživa pořádají tzv. „loterii“, při které každý rok rozdají padesát tisíc pracovních povolení pečlivě vybraným cizincům. Nějaké takové zelené karty budeme dávat i my, v Bruselu dokonce vymysleli „modré karty“, které bude Júnyje jako celek dávat nejúnyjákům. Je to vtipné, protože Češi (a nejen Češi) nemůžou pracovat v Německu (a nejen v Německu), ale třeba Ukrajinec dostane modrou kartu, díky které tam bude moci pracovat.

Nějaký pan Nečas prý prohlásil, že modré karty nebudou, dokud Německo omezení pracovního trhu nezruší. Ne že bych byl pro omezení, jsem rozhodně proti všem omezením (a obzvlášť proti těm Júnyjním), ale moc nechápu, proč to panu ministrovi tak leží v žaludku. Průměrná mzda u nás už je zhruba tisíc Euro, průměrná mzda v Německu je asi dvojnásobná (ještě před pěti lety byla skoro pětinásobná). Myslíte, že když Německo svoje absurdní omezení zruší, tak se tam najednou nahrnou tisíce práce chtivých Čechů? Já myslím že ne. Odstěhovat se do cizí země není jako převléknout si kalhoty. Je to dost velký krok a chce to pořádnou motivaci. Odstěhovali byste se někam stovky kilometrů daleko, kde nebudete mít žádné přátele ani příbuzné, nebudete si moc rozumět s místními lidmi, místní se na vás budou dívat jako my na Ukrajince u nás, bydlení vás tam bude stát třikrát tolik než tady doma, a to všechno jenom proto, že tam dostanete dvojnásobný plat? Já myslím že moc lidí by to neudělalo, myslím že ten dvojnásobný plat by pro většinu lidí nebyl dostatečná motivace.

Určitě by tam spousta lidí chtěla odjet na zkušenou, aby se pořádně naučili jazyk, aby poznali jinou zemi, aby poznali jiný život. A myslím že by to bylo super, jak pro ně, tak pro Německo, tak pro Česko. Jenže tihle lidé už jsou někde jinde. Jsou v nějaké zemi, která takové trapné omezení nemá. A myslím že je to škoda především pro Německo, protože lidé by se měli stýkat s jinými národy, s jinými kulturami, s jinými zvyklostmi, protože jenom tak se naučí navzájem se chápat a respektovat.

Perlička na závěr k situaci na českém pracovním trhu. U nás na vsi máme zámecký park, který nemá správce. Nemá ho už rok. Městský úřad už rok správce hledá. Zatím marně.

Mimochodem, podle průzkumů veřejného mínění je dost velká většina našeho národa proti barevným kartám pro cizince, ale myslím že spousta zaměstnavatelů by byla pro začít je rozdávat okamžitě. Ne proto, že by cizinci byli levnější, ale jednoduše proto, že sehnat zaměstnance, který chce pracovat a ne jen razítko pro úřad práce je dost těžké. Kdo někdy v posledních letech zaměstnance sháněl, dá mi určitě za pravdu.

• • •
Zpět na titulní stránku

Předchozí článek: Mnoho vody proteklo řekou Hudson
Následující článek: Marketing 21. prvního století, co jsou kognitivní vědy a jak souvisí psychologie s politikou

Přečti si také další články:

Napiš, co si o tom myslíš: