Zlý sen - prohráli jsme další arbitráž

Pátek, 15. Srpen 2008, rubrika Politika

Všechny postavy v tomto textu, s výjimkou těch které opravdu žijí, jsou smyšlené. V článku padají sprostá slova, takže by ho neměl nikdo číst. Tento vtipný úvod jsem si vypůjčil ze seriálů South Park. Bohužel, následující text nebude úsměvný.

Tak se jim to povedlo. Šestnáct let se o to snažili, cílevědomě šli za svým a dokázali to. Dokázali prohrát arbitráž s kriminálníkem, který nás hnal k rozhodčímu senátu za to, že jsme o něm řekli že je kriminálník a proto prý přišel o kšefty. Takže teď mu ty teoreticky promarněné kšefty zaplatíme, každý z nás mu dá bez mála 900,- Kč.

Chvějí se mi ruce, mám zrychlený tep, na jazyku jen sprostá slova, chodidla se mi zatínají v pěsti. Pomýšlím na emigraci. Snad je to zlý sen. Snad se ráno probudím a oddechnu si, že to byla jen noční můra.

Nikdo mě nepřesvědčí, že v tom pan Šťáva jede sám, že to jen jeho úspěch. Podle mého názoru sklidila ovoce týmová práce, velmi dobře promyšlená, zorganizovaná a dotažená do konce. Bez mála devět miliard si mezi sebe rozdělí mnoho našich státních úředníků, kteří celých těch šestnáct let v zákulisí trpělivě tahali za nitky. A nejsmutnější na tom je, že už několik let se to ví, ale nenašel se nikdo, kdo by s tím něco udělal. Přečtěte si třeba tento článek z roku 2004., už tenkrát se veřejně věděla spousta skutečností, a přesto tento “projekt” nikdo nezastavil.

Je mi z toho opravdu na blití. Myslím že už jsem tady párkrát napsal, že bych všechny zúčastněné úředníky nechal pozavírat. Ač jsem pacifista, teď bych je nechal postřílet!

Co dál k tomu napsat? Necháváme se ždímat jako tupé ovce, náš stát prohrává jednu arbitráž za druhou. Ale jak to změnit, když tam nahoře evidentně není snaha to napravit? Nejlepší řešení by snad bylo zrušit všechny české zákony, všechny české politiky nahnat do uranových dolů na Sibiři a odstěhovat se někam, kde jsou peníze daňových poplatníků využívány tak, jak využívány být mají. Mně by nevadilo, že posílám do státní kasy pytle peněz. Ale chci z toho něco mít! Chci mít silnice, na kterých se nemusím bát o podvozek, chci mít nemocnice, do kterých se nemusím bát vstoupit, chci mít policii a justici, která chrání mě a můj majetek. Když posílám peníze českému státu, tak mám pocit, jako bych je házel do žumpy.

Už toho radši nechám, než přivodím depresi sobě a případným čtenářům, kteří neuposlechli varování na začátku a text si přečetli.

• • •
Zpět na titulní stránku

Předchozí článek: Co to znamená “white lie” aneb dabing ničí filmy
Následující článek: Bitka chuligánů u Ostravy: tak to má být

Přečti si také další články:

Napiš, co si o tom myslíš: