ČR má “na západ” ještě pořád strašně daleko

Čtvrtek, 7. Únor 2008, rubrika Politika

Jak jsem slíbil v úvodu minulého článku, mám tady takové povídání o tom, jak daleko pořád ještě máme “na západ”.

Ty ekonomické záležitosti jsou už myslím, jak jsem psal v minulém článku, téměř vyrovnané anebo na nejlepší cestě se vyrovnat. Už určitě nejsme ten chudý státeček, který mezi sebe vzali bohaté státy “júnije”, už jsme určitě pár států i předstihli (třeba takové Portugalsko?).

Co mi ale strašně v téhle zemi vadí, je taková ta průměrná česká povaha, ta se tady ještě bude asi držet dlouho. Třeba příběh, jak jsem si kupoval nový telefon, jste si tady mohli přečíst před pár dny. Firmy se chovají tak, jakoby zákazníci rostli na stromech jako ovoce - spadl nám do klína, tak z něj vymačkáme šťávu a zahodíme, však on spadne další.

Další příklad, náhodou taky spojený s telefonem - před pár lety, když jsem si zařizoval VoIP telefonní linku Ha-loo u firmy Ha-vel, nastavil jsem si, že nechci být zveřejněn v telefonním seznamu. Letos po Novém roce mi najednou začali volat úplně cizí lidé, říkal jsem si, kdo jim sakra dal moje číslo, pak mě napadlo podívat se do Zlatých stránek, a co myslíte, jsem tam? Jsem! Operátorovi jsem napsal e-mail, co s tím, a čekal jsem že se omluví a navrhnou nějaké řešení, například že mi dají nové číslo a zaplatí mi aspoň částečně tisk nových vizitek, nové razítko a podobně (vizitky ani razítko nemám, takže tuhle nabídku bych s díky odmítl). Ale kdepak. Na e-mail se vůbec neobtěžovali odpovědět, když jsem tam pak volal tak mi slečna/paní nebyla schopna říct nic jiného než že se na to podívá. A že mi třeba způsobili nějaké škody? Takový je život.
Přesně tento přístup bohužel má asi tak polovina podnikatelů. Odborně se tomu myslím říká podnikatelé karpatského typu.

Nemám moc rád, když někdo jede na prázdniny do USA a pak se vrátí a kudy chodí tudy říká: “v Americe, tam je to a to takhle a takhle…”. Teď si ale neodpustím a udělám taky takové srovnání.

V Americe, když vám na letišti ztratí kufr, protože ho omylem naložili do jiného letadla, tak se vás neptají co jste v kufru měli, rovnou vám dají na ruku tisíc dolarů, abyste si mohli nakoupit náhradní věci místo těch které někde létají po světě, a jakmile váš kufr dorazí, tak ho za vámi pošlou kurýrem kamkoliv řeknete, samozřejmě zdarma (tohle se nestalo mně ale kamarádovi).

Ve Vídni na letišti se mi stalo, že jsem přišel na odlet a dozvěděl jsem se, že udělali chybu v rezervacích a v letadle na které mi prodali letenku bohužel není volné místo, takže se mi několikrát omluvili, vytiskli mi letenku novou na letadlo co letělo o hodinu později, vnucovali mi telefon ať si zavolám kamkoliv potřebuji a k omluvě mi přidali 150 Euro na ruku. Neptali se jestli mi způsobili nějaké ztráty které by bylo potřeba penězi nějak vynahrazovat. Prostě to brali tak že nedodrželi co slíbili a tak sami od sebe vrátili asi polovinu cely letenky. Navíc se na mě snažili mluvit česky, ne sice zrovna perfektně, takže jsme stejně radši přešli na angličtinu, ale to je jedno, pro udělání dojmu to víc než stačilo.

Když mají hodinu zpoždění České dráhy, tak se vám ani nikdo neobtěžuje říct, že nedorazíte včas, natož aby někoho napadlo se vám za to omlouvat.

Na západě, kam máme ještě daleko, mám pocit, že o mě stojí jako o zákazníka a snaží se abych příště přišel znovu. V české kotlině mám pocit, že by byli všichni nejradši, abych jim dal svoje peníze a co nejrychleji jim dal pokoj. Jakoby nikomu nezáleželo na tom, jestli příště přijdu nebo ne. Je to asi pozůstatek socializmu. K zákazníkům se každý mohl chovat jak chtěl, protože nebyla žádná konkurence, zákazník nemohl začít chodit jinam. Anebo mohl, ale všichni byli v podstatě státní zaměstnanci a nebyl důvod se jakkoliv zabývat tím, jestli je zákazník spokojený nebo ne, protože většinou neměl moc na výběr.

K napsání tohoto článku mě inspirovalo několik zážitků, které se mi přihodili v poslední době ve větší koncentraci než obvykle. Možná je to jen náhoda a ve skutečnosti nebude tak zle. Možná to byla jen smůla a ve skutečnosti pořád platí “náš zákazník náš pán”. Možná.

• • •
Zpět na titulní stránku

Předchozí článek: ČR už je “na západě”
Následující článek: V Dánsku znovu otiskli karikatury Mohameda

Přečti si také další články:

Komentáře (2) ke článku “ČR má “na západ” ještě pořád strašně daleko”

  1. Upirrr napsal:

    Neboj, bude líp. Slibuju ;)

  2. jerrymungo napsal:

    A když vidím, jak se u nás volí nejvyšší představitel národa, myslím si, že na západ máme snad dál než před tím.

Napiš, co si o tom myslíš: