Jak je to s těmi tázacími dovětky?

Čtvrtek, 23. Srpen 2007, rubrika Angličtina

Už snad na základce nás učili, co jsou to ty tázací dovětky. Věnovalo se tomu strašně moc času, i když podle mě to je strašně primitivní.

Prostě, tázací dovětek je zopakovaný podmět a přísudek z hlavní věty. Podmět se vesměs nahrazuje zájmenem, přísudek se nahrazuje slovesem “do”, pokud to není způsobové nebo pomocné sloveso (v takovém případě se nechá ono způsobové nebo pomocné sloveso). Když je hlavní věta kladná, dovětek je záporný, když je hlavní věta záporná, dovětek je kladný.

Příklady:
Petr isn’t fat, is he? - Petr není tlustej, nebo snad je?
We’ve seen him, haven’t we? - Viděli jsme ho, že jo?
This car doesn’t run fast, does it? - Toto auto nejezdí rychle, nebo jo?
She has nice scarf, doesn’t she? - Má pěknou šálu, že? (proč zde není “hasn’t” ale “doesn’t”? proto, že tady je to významové sloveso, “have” se do dovětku dává jenom pokud plní funkci pomocného slovesa, takže vesměs v předpřítomném/předminulém čase).

Jak říkám, je to jednoduché, nevím proč se tomu ve školách věnuje tak strašně moc času, když na tom nic není.

Jenže teď po tolika letech se najednou dozvídám, že ono to bohužel není přesně tak, jak mě v těch školách učili. Ta věta, kterou jsem totiž nahoře podtrhl, vůbec nemusí být pravda. Pokud se podle ní budeme řídit, má dovětek význam českého “viď?” (nebo moravského “že?:-) ). On ale jde dát i kladný dovětek za kladnou větu. Pak to má význam asi jako “nebo snad jo?“.

Příklady:
Paul works hard, doesn’t he? - Pavel pracuje tvrdě, že?
Paul works hard, does he? - Pavel nepracuje tvrdě, nebo snad chceš tvrdit že jo?

Stručně: opačný dovětek se používá, pokud očekáváte, že ten na koho mluvíte vám přitaká, že potvrdí větu kterou jste řekli. Naopak, kladný dovětek za kladnou větou se používá, pokud si sami myslíte že ta věta není pravdivá a očekáváte, že ten komu ji říkáte s ní nesouhlasí.

Záporný dovětek za zápornou větou asi nemá žádný smysl. Oprava: Podle Wikipedie má smysl obdobný jako kladný dovětek za kladnou větou.

Celkově si myslím, že dovětkům se věnuje zbytečně moc prostoru. Když je nebudete používat, nic se nestane, domluvíte se. Proč píšu tento článek? Vlastně nevím. Možná trochu proto, že mě štve že nejenom že se nad touhle věci promrhá tolik času, ale ještě ke všemu vám tlačí do hlavy neúplnou pravdu.

Pokud máte pocit že se mýlím nebo máte co dodat, velmi uvítám když mi zde necháte komentář. Nejsem neomylný, nevím všechno a vždy se rád něco přiučím!

• • •
Zpět na titulní stránku

Předchozí článek: Zdánlivě nesmyslný přivlastňovací tvar
Následující článek: Už po vás někdy v noci něco lezlo?

Přečti si také další články:

Komentáře (3) ke článku “Jak je to s těmi tázacími dovětky?”

  1. pmg napsal:

    Děkuji za přínosný článek. Bohužel náš systém školství trpí četnými nedostatky obecně. Nelíbí se mi fakt, že se látka na víceletých gymnáziích (a nejen tam) probírá nadvakrát, na nižším stupni povrchně a potom následuje (často zbytečné) opakování s přidáním několika detailů. Jak lze vidět v některých západních evropských zemích, systém intenzivní krátkodobější výuky jazyka je v mnoha ohledech efektivnější.

    Napadají mě ještě nějaké speciální příklady dovětků.
    Co byste doplnili za větu “Let’s go by train.”? Zde se používá “shall we?”.
    V rozkazu typu “Answer the door” bude nejlepší “will you?”.

    Zajímavé jsou také méně formální dovětky jako “no?”, “OK?”, “innit?” (= “isn’t it?”, londýnský dialekt); “amn’t I?”, “ain’t I?” (pro “am not I?”).

    Někdy se dá dodatek vložit přímo do věty: “It’s difficult, isn’t it, to get there.”

    Když nepožadujeme, aby nám druhá strana přitakala, použijeme klesavou intonaci, v opačném případě na konci hlas přirozeně zvýšíme (také zde existuje určitá výjimka pro Londýňany, kteří i v takovém případě často použijí intonaci klesavou).

  2. admin napsal:

    Díky za supr komentář, přesně to je věc která mě motivuje k psaní dalších článků…

    Za větu “Let’s go by train.” bych já osobně dovětek nedal žádný :-)

    Našel jsem teď stránku http://en.wikipedia.org/wiki/Tag_question kde se o tázacích dovětcích píše mnohem víc.

  3. pmg napsal:

    Jednou z nevýhod angličtiny je, že když se člověk s nějakou situací přímo nesetká, často nemá šanci správně odvodit jak se vyjádřit, aby to rodilé mluvčí netahalo za uši. Třeba němčina je pro Čechy v tomto ohledu přívětivější, myslím.

    Samozřejmě se tím nic nezkazí, když se nic nedodá, ale když se člověk spíše ptá než navrhuje, je takové otázání celkem vhodné…

    http://www.google.com/search?hl=en&safe=off&client=firefox-a&rls=org.mozilla%3Acs%3Aofficial&hs=gAw&q=let+%22shall+we%22&btnG=Search

Napiš, co si o tom myslíš: