Prázdná obálka od Vodafonu

Čtvrtek, 22. Září 2011, rubrika Nezařazené

Ani radši nebudu počítat, kolik jsem za letošek napsal článků, bojím se, že by mi stačila jedna ruka. A dneska napíšu hned dva. Tedy pokud mezitím neusnu. Tohle je první z nich.

Jako každý měsíc, čekala na mě ve schránce obálka od Vodafonu, kde jsem zvyklý nacházet fakturu za uplynulý měsíc. Dnes jsem tu obálku otevřel, a byla prázdná :-) Nepřekvapilo mě to moc, protože za minulý měsíc jsem měl chybou Vodafonu přeplatek (protože mi inkasem ztrhli z účtu spolu se srpnovou platbou ještě jednou červencovou platbu, přestože tu červencovou už si jednou strhli). Čili měl jsem u nich předplaceno, takže jsem si řekl, že když ode mě tento měsíc nechtějí peníze, tak celkem dává smysl, že neposlali fakturu, ale smál jsem se tomu, že poslali prázdnou obálku. Říkal jsem si - když se jednou rozjede byrokratická mašinerie rozesílající obálky, tak ji nejde zastavit, ani když není co posílat.

Ukázal jsem to drahé polovičce, kterou -nevím jak- napadlo podívat se na vnitřní stranu obálky, a tam je napsáno:

Chybí tu faktura? Tady už ji nenajdete. Poslední papírová faktura vám přišla minule… a tak dále.

Takže ta faktura tam nebyla ne proto, že by ode mě tento měsíc nechtěli peníze, to je shoda okolností, ale záměrně, aby všichni pochopili, že papírové faktury už nemají očekávat. Věřím že kdyby tuto prázdnou obálku neposlali, tak by spousta lidí (včetně mě) po měsíci zjistila, že vlastně nemá fakturu za září, a volali by operátorovi, že jim chybí. Přesto, že jsem v průběhu posledního měsíce dostal pár SMSek a e-mailů, které mě na to předem upozorňovaly. Ale znáte to…

Udělalo mi to radost. Drtivá většina lidí, bez ohledu na profesi, totiž pracuje tak, aby to měli co nejrychleji z krku a nemuseli o tom přemýšlet, a je jim jedno, jak výsledek vypadá a jestli vůbec dává smysl. Hlavně neudělat nic víc než co řekl šéf. Ale tady evidentně někdo přemýšlel dopředu a napadlo ho, že zákazníci možná nečtou ani e-maily ani SMSky, a že tudíž budou překvapení, když jim faktury “zničeho nic” přestanou chodit, a popřemýšlel, jak tomu zabránit. To se mi líbí. Kdyby všichni na světě přemýšleli dopředu a nad rámec povinnosti, co jejich činy způsobí, myslím, že by svět byl krásnější :-)

Všichni realitní makléři jsou lháři

Pátek, 26. Srpen 2011, rubrika Nezařazené

Měl jsem pocit, že jsem tady už psal o tom, že všichni realitní agenti, do jednoho, jsou lháři a podvodníci, ale teď to nemůžu najít, takže jsem se to asi jen chystal napsat. Už nějakou dobu přemýšlíme nad koupí domku. Ne nějak intenzivně, spíš namátkově, takže čas od času prohlédneme inzeráty a čas od času si jdeme nějaký dům prohlédnout. Je to smutné, ale ještě se mi nestalo, že by realitní agent mluvil pravdu, celou pravdu a nic než pravdu. Vážně nikdy.

Prostě zatím vždycky mi v něčem lhali, ať už to byla závažná okolnost anebo nedůležitá prkotina, ať už to byl zjevný úmysl anebo možná i pouhá neznalost, neschopnost či lenost ověřit si informace. Až jsem pojal podezření, že to je takový sport realitníků. Každý inzerát musí obsahovat aspoň jednu aspoň malou lež, jinak by to nebyl správný realitní inzerát. A při osobním setkání je potřeba každému klientovi říct aspoň jednu malou lež do očí, i kdyby o nic nešlo, tréning je tréning.

Teď jsem se byl po dlouhé době podívat na další domek. Když z fotek poznám, kde to je, jezdím se tam radši podívat sám, protože už jsem na lži realitních agentů alergický. Přijedu tam, a jaká náhoda, do domku zrovna přichází starší paní, odemyká dveře. Tak jí říkám:

   ”Dobrý den, to je ale náhoda, já jsem se přišel podívat…”
   ”Nepustím vás dovnitř!”
   ”Pardon, o to bych si ani nedovolil požádat, chtěl jsem se spíš jen zeptat jak se tady žije, jaké jsou stropy, jestli se dá jednoduše udělat podkroví…”
   ”Nepustím vás dovnitř. Do 5. září tady bydlím a do té doby dovnitř nikoho nepustím, pak se odstěhuju a realitní kancelář Xxxx začne dělat prohlídky, tak si zavolejte tam. Na shledanou.”

Jaká je pointa příběhu? Že v inzerátu bylo napsáno, že nastěhování je možné 19. srpna. Naprosto zbytečná a nutně prokouknutelná lež, která ale způsobí, že moje důvěra k agentovi klesne na nulu.

Nechápu jestli to tam napsal z neschopnosti? Nebo proto že měl chorobomyslný pocit, že kdyby napsal pravdivé datum, tak by mohl přijít o potenciální nedočkavé kupce, a myslí si že když trošku zalže a přiláká je, tak už je pak ukecá aby ty dva týdny vydrželi? Nebo prostě ze sportu?

Opravdové safari konečně v ČR

Pátek, 27. Květen 2011, rubrika Nezařazené

Ve Dvoře Králové se už brzy začne jezdit auty přímo mezi zvířata. Když jsem tuto zprávu četl poprvé, tak jsem si řekl: “oni se zbláznili”. Lidé prý nebudou smět troubit, krmit zvířata, sahat na zvířata, budou smět otevřít okénka ale nebudou smět vystoupit.

Jenže viděli jste někdy nějakého homo sapiens? To jsou tvorové, kteří nečtou cedule, nečtou návody. A když už někdo něco přečte, tak to pak buď obratem zapomene, nebo to vědomě porušuje. Aktuální příklad co mě teď napadá - když jsme byli v Řecku v mořském akváriu, myslím že jsem byl jediný, kdo dodržoval zákaz focení s bleskem. Jednak věřím že to rybičky nemají rády, tak proč jim ubližovat, když blesk jde tak snadno vypnout, a za druhé - už jste někdy fotili něco přes sklo? Jediné co na fotce uvidíte bude odlesk blesku ve skle. Přesto, snad všichni ostatní, co fotili, fotili s bleskem. Včetně pořádkumilovných a pravidla dodržujících Němců.

Nevěřím, že návštěvníci safari budou dodržovat byť jen jediný z těch zákazů. Zákaz troubení? Úplně to vidím: jedu jedu, najednou zahlédnu, jak vedle v houští šťouchá jeden buvol rohem do druhého. Dupnu na brzdy, tasím foťák. Ten za mnou taky zastaví a nažhaví foťák, ten další taky… Jenže ten desátý zastaví v koloně, nevidí nic, před ním dopravní zácpa kam až oko dohlédne. Stojí minutu, dvě. Nervozita stoupá. Děti se začínají vyptávat, proč se nejede. Manželka se začíná kroutit, je jí horko. Vsadím pětikorunu, že po pěti minutách polovina řidičů sáhne na klakson, aniž si to uvědomí, je to reflex, dělají to tak ve městě denně. Některým později docvakne, že vlastně u vjezdu byla na ceduli přeškrtnutá trumpetka, ale to už je pozdě, stádo buvolů už je splašené, pakůň je po infarktu a několik antilop se dusí protože jim leknutím zaskočil trs trávy.

Zákaz krmení? Když jsem byl ve Dvoře Králové naposledy, řidič autobusu zastavil u zeber, otevřel dveře, a hodil u sebe na podlahu nějaký rohlík nebo co to bylo. Jedna zebra přiběhla, vstrčila hlavu dovnitř, vyplázla obrovský jazyk a rohlík slupla. Celý autobus šílel nadšením. Dětem se obecně líbí krmit zvířátka. A co si budeme povídat, nejen dětem. Když k nám přijede tchyně, vždycky nám chce nakrmit rybičky. Neumím si představit, že by zákaz krmení všichni dodrželi. Rodina s dětmi jede mezi loukami, v dálce u lesíka se ve stínu válí stádo jakýchsi kopytníků, ale žádný se nemá k tomu, aby se přišel ukázat zblízka. Co je jednoduššího než vytáhnout svačinu a zamávat jí z okýnka? A když už ten obětavec přijde, jsem si jistý že se najde dost lidí, kteří mu ten pamlsek dají.

Zákaz sahání na zvířata? Když ona vám ta zvědavá zebra vstrčí hlavu do okénka, jak zabráníte dětem na zadním sedadle, aby si ji nepohladili? Odpovím si sám: těžko.

Už to nebudu dál rozebírat, když jsem o novince četl poprvé, řekl jsem si že to je šílenost a že já si tu stovku rozhodně připlácet nebudu a pojedu radši klasicky safari-kabrio-autobusem. Do ZOO se přece chodím dívat na zvířata a ne točit volantem.

Ovšem teď jsem se dočetl několik dalších informací. Zvýšené vstupné nebude příplatek za vjezd autem, ono to vstupné bude zvýšeno prostě všem. Auto-neauto. A další a snad ještě horší věc - ono se těmi auty bude jezdit nejen v té nejzadnější částí, kde jezdil autobus, ale bude se projíždět i celou tou prostřední částí mezi oplocenými výběhy. A chodci tam budou mít vstup zakázán. To se mi snad zdá! Pěšky si člověk projde už jen voliéry a ostatní pavilony hned při vstupu, ale do celého zbytku zoo bude MUSET jet buď autem nebo autobusem. Takže buď z toho nebudu nic mít, protože budu šoférovat, anebo se povezu autobusem a nebudu moct zastavit u velblouda, nebudu si moct důkladně prohlédnout pelikány, nebudu si moct počkat až lev dojí svoji porci syrového masa. Autobus prostě pojede dál podle jízdního řádu. Je mi to líto, ale o takovou prohlídku prostě nemám zájem.

Doplnění:
A teď jsem se ještě dočetl, že ten autobus pojede ten okruh DVĚ HODINY místo dosavadních 20 minut. No vy jste se snad bouchli něčím do hlavy, ne? Já jako pojedu autem přes půl republiky, pak přesednu do autobusu kde budu sedět dvě hodiny na zadku, a pak zase pojedu přes půl republiky autem domů? Ne, fakt ne. Já když jedu do ZOO, tak chci relaxovat, vydechnout, projít se v přírodě, relaxovat, dát si někde pod slunečníkem zmrzlinový pohár, udělat hromadu fotek… a ne prosedět půl dne na nepohodlné sedačce v autobusu. Dřív mi stálo za to do toho Dvora Králové jet, přestože je to docela z ruky. Teď už mě to tam vůbec neláká. Bohužel.

Ohlédnutí za Lubošem Lacinou

Pátek, 22. Duben 2011, rubrika Nezařazené

Objevil jsem tady článek, který jsem začal psát před půl rokem, ale tenkrát jsem ho nedokončil, takže jsem jeho zveřejnění odložil, a málem upadl v zapomnění. Teď ho čtu a říkám si, že to je možná škoda. Tak tady je:

Dneska ráno jsem přišel do kanceláře, a ještě než jsem si sundal bundu, kolega mi hlásil: “Lacina dostal pět let.” “Kdo?” říkám? Asi bych měl víc sledovat noviny, abych byl trochu v obraze, Lacina je přece ten známý pirát z D1.

Bohužel jsem se neudržel a klikl jsem na diskuzi pod článkem (”bohužel”, protože jsem si už tisíckrát předsevzal, že ty bludné výkřiky duševně chorých lidí nebudu už nikdy číst). Jak se dalo čekat, co čtenář, to názor, a jak se taky dalo čekat, od extrému od extrému (”chudák, za vteřinu vzteku tolik let kriminálu” versus “tak málo, vrahovi, měl dostat doživotí, ale spoluvězni si ho podají”).

No a říkám si, když už tady mám ten blog a nikdo jiný sem nepíše, tak svůj názor napíšu sem. Na dálnicích i jiných silnicích jsem strávil kus svého života, takže k vyřčení názoru cítím nejpovolanější (stejně jako všichni soudci v diskuzích na zpravodajských webech).

Předně, já si nemyslím, že ten člověk chtěl do těch lidí vrazit. Zdá se mi že na tom videu je stín jeho auta už trochu víc v předu než stín toho vytlačeného auta, takže myslím že spíš je zavadil svým zadním blatníkem do jejich předního blatníku. Řekl bych že se chtěl pomstít tím že je poleká, tím že před nimi udělá myšku. A prostě neodhadl vzdálenost. Nešika.

Tím se nám jeho problém rozkládá na dvě části. Jednak - jezdí jako blázen a neumí ovládat svoje auto. Nemá odhad, kde končí jeho auto, nemá odhad kolik času potřebuje na to aby předjel pomaleji jedoucí auto. Je to dospělý člověk, ale dodneška se to nenaučil? Z toho mi vychází, že na řízení aut prostě nemá vlohy. Myslím, že takoví lidé na silnice prostě nepatří. Nevím proč by mu měli ten řidičák vracet za 7 let? Když se nenaučil řídit do dneška, tak za 7 let už se to nenaučí. Tentokrát při těch dvou lidech stáli všichni svatí a snad i celé peklo se modlilo k Luciferovi, takže se jim nic nestalo. Ale co když příště trefí mě? Za mě se určitě žádní svatí modlit nebudou. Pokud má mít řidičák, tak jen na Babetu, ta jede tak pomalu a má tak malou průraznost, že nejsou potřeba žádné řidičské vlohy a přesto je jen minimální riziko, že někomu ublíží.

Druhá věc je, že ten chudák se tak strašně rozčílil jenom proto, že musel na pár vteřin sundat nohu z plynu. Pár podobně postižených lidí znám a je mi jich líto.

Tímto původní fragment článku končí. Nevím už jistě, co mělo následovat, ale řekl bych že jsem asi chtěl napsat něco jako že stát by nás před nimi měl chránit. Zavřít je na nějakou dobu do blázince, kde nemůžou nikomu ublížit, intenzivně léčit, a po propuštění jim naordinovat doživotní ambulantní psychiatrickou léčbu. Zavřít toho člověka na pár let do basy a pak ho vypustit zpět mezi nás podle mě nic neřeší.

Firma Machala s.r.o. Svitavy aneb Inženýrka Kačanová

Pátek, 15. Duben 2011, rubrika Nezařazené

Už je tomu pěkných pár let, co jsem poprvé slyšel MP3 záznam telefonátu paní magistry inženýrky Kačenové na zákaznickou linku jakési zásilkové firmy. Myslím že to tenkrát bylo ještě na škole, na kolejích, a pouštěli jsme si to se spolubydlícími pořád dokola. Nebo to bylo v prvním zaměstnání a pouštěli jsme si to s kolegy? Už nevím, v každém případě jsme se tenkrát váleli smíchy po zemi. Dneska se to dá najít na YouTube, tady to je:

Tenkrát jsem si říkal, že takhle pitomá ženská je snad jen jedna v Evropě. Ovšem to, co jsem se dozvěděl teď, to dodává celé historce s paní Kačenovou další rozměr…

Ta paní se v tom záznamu vytahuje mimo jiné tím, že vyhrála “v republice”, firma Machala s.r.o. Svitavy, ze 300 telefonátů vyhrála právě ona, byly tam tři manželské páry, dostala ovčí deku, a tak dále, však si to poslechněte. Co se ale nestalo, uplynulo pár let, a mně zvoní telefon, neznámé číslo, zvednu to, a paní na druhém konci drátu se představila jako Firma Machala s.r.o. Svitavy!. Okamžitě mi to zazvonilo v uších a vzpomněl jsem si na dementní paní Kačenovou.

Nejdřív mě napadlo, že si ze mě někdo dělá srandu, ale paní byla velmi slušná, zeptala se jestli se mě může minutu zdržet, položila mi snad tři otázky, nepamatuji si už jak konkrétně ty otázky zněly, ale bylo to něco ve stylu “Nakupujete v hypermarketech?” “Ano”, “Záleží vám na ekologii?” “Ano”, “Jste muž nebo žena?” “Muž” “Děkujeme za účast v průzkumu, za odměnu vás dáme do slosování a pokud vyhrajete, zavoláme vám znovu. Na shledanou.” “Na shledanou.”

Toto se událo myslím asitak před třemi měsíci. Pustil jsem to z hlavy, nenapadlo mě hledat v tom souvislost s výhrou paní Kačenové. Ovšem před pár dny mi opět zazvonil telefon s neznámým číslem, a opět to byla firma Machala s.r.o. Svitavy, a paní mi s nadšením ve hlase oznámila, že jsem vyhrál, že od nich zdarma dostanu jakési ovčí deky v hodnotě snad 10 tisíc. A co na to říkám, jestli mám radost. Ovšem má to podmínku, až mi slavnostně přijedou výhru předat, musím na tu příležitost pozvat k sobě domů 6 lidí. V tu chvíli mi došlo o co jde. Mám pro ně organizovat předváděcí akci, kde budou hučet do mých přátel aby si koupili předraženou deku jenom proto, abych já dostal zadarmo něco o co nestojím (mám peřinu z dutého vlákna za tisícovku a spí se mi pod ní výborně). To bych se musel hanbou propadnout do Západního Německa!

A pak mi došlo, jak to bylo s tou výhrou paní Kačenové… úplně stejně! Ta slepice nepochopila, že ji chtěli zneužít, takže jim s radostí předhodila šest svých přátel, aby do nich Machalovci ze Svitav mohli natlačit ty svoje manipulativní polopravdy a lži o ovčích dekách, a dost možná si některý z těch nebožáků tu deku za ty bláznivé peníze koupil. A ta Kačena se s tím ještě na potkání každému chlubí :-)