Články v rubrice ‘O mně’

Už dlouho mám sen. Odstěhovat se natrvalo někam za teplem, někam kde v zimě není 16 hodin denně tma, prostě na jih. Favorit je Florida, protože kromě toho je že tam teplo a moře, je tam i přijatelná politická situace a mluví se tam anglicky. A mít, která splňují všechna tato kritéria, na Zemi zas tak moc není.

No a teď si přesně na mém vysněném místě koupili byt Grossovi. Často tady píšu o politice, ale dnes se nebudu věnovat tomu, že v této republice není snad nikdo, kdo by věřil že si ty desítky milionů Standa vydělal čestně a legálně.

Kromě bazénů, tenisových kurtů, posilovny, doků na jachty a dalších věcí, jsou v komplexu, kde Grossovi byt mají, i menší byty, pro smrtelníky. Ten Grossovic byt má nějakých 200 metrů čtverečních. V tom jejich areálu jsou ale na prodej i byty o 800 čtverečních stopách (zhruba 74 čtverečních metrů), nejlevnější za 224 tisíc dolarů, což je při dnešním kurzu dolaru něco málo přes tři a půl milionu tvrdých českých Korun. Ne že by to bylo úplně málo, ale kolik by stál podobný byt v podobném domě v Praze nebo v Brně? Myslím že podobně, a bylo by to bez oceánu.

Takže jsem si trochu upřesnil svůj velký neskromný sen. Chci se stát sousedem Standy Grosse.

Jaro!

Dneska je podle mě první jarní den. Vím že podle astronomů byl už předminulý týden, ale já ho slavím dneska. Začíná zase období, kdy přestávám mít chuť se definitivně odstěhovat z české kotliny někam na jih, k moři, za teplem. Naopak, dnes mě popadla chuť rozložit si slunečník a lehátko na naší maličké zahradě a nasávat paprsky, vyrazit na cyklostezku na kolečkových bruslích a někam do přírody na kole. Už zase prohlížím inzeráty a dívám se kolik by stál krásný pozemek na krásný domeček někde dál od silnice (mnohem dál od hlavní silnice než bydlíme teď), kam by se vešel i bazén a pár ovocných stromů, dal by se tam hrát badminton a byl by odtud výhled do krajiny.

Vyrazili jsme si s drahou polovičkou na projížďku na kole, žádný velký sport, spíš rekreace, a byla opravdu radost se dívat okolo sebe. Holky už zkracují sukně a upínají trička, lidi uklízejí nepořádek po zimně a začínají pracovat na zahradách, meruňkovník na naší zahradě se osypal pupeny.

Zkrátka, ze skeptika a pesimisty, na kterého se vždycky přeměním na čtyři měsíce když musím snášet zimní období, jsem se zase změnil na blázna kterému se tají dech, když se podívá z okna. Ach jo To zase produktivita mojí práce půjde někam, protože budu celý den myslet na to jak odpoledne půjdu bruslit. No co se dá dělat, nežijeme kvůli práci, ne?

Zase začnu jezdit v autě se staženými všemi okýnky (a zase z toho budu nemocný) a snít o tom že si jednou koupím kabriolet. Začínám přemýšlet, kam letos pojedeme k moři. Doufám že se letos podíváme k moři dvakrát, loni jsme měli cestovatelskou dovolenou na Korsice a pak jsme ještě v září chtěli jet na lenošivou dovolenou do Chorvatska, ale to už se nepovedlo. Tak snad letos.

Možná si někteří všimli, většina asi ne, nějaký ten den jsem nic nenapsal a nebyla to náhoda - byl jsem na výletě dalekém předalekém, projel jsem čtyři cizí země a teď jsem zpět, plný zážitků a v plné síle, abych se mohl zase vrátit do pracovního procesu.

O zážitky se s vámi podělím, takže v příštích dnech nebo možná i týdnech bude asi můj blog monotematický - cestovatelský.