Archiv článků Září 2012

Máte rádi svůj autoservis? A svoji vodárnu?

Pátek, 7. Září 2012, rubrika Nezařazené

Myslím, že autoservis je něco jako zubař. Každý ho čas od času potřebuje, bohužel. Je to nepříjemné, stojí to peníze, stojí to čas. Jak návštěvu zubaře, tak návštěvu autoservisu můžete nějakou dobu odkládat, ale o to je to pak horší. Myslím si, že nikdo nemůže mít rád autoservis. Autoservisy jsou zlo. Sice bychom se bez nich neobešli, potřebujeme je, ale to nemění nic na tom, že je to zlo. Kdyby autoservisy nebyly potřeba a auta jezdila bez nemocí, tak by bylo na světě lépe.

A co banky? Banka je to samé jako autoservis. Občas tam musíte zajít, je to nepříjemné, stojí vás to čas, cesta do banky vás stojí peníze. Ale občas tam prostě musíte. Nebylo by krásné, kdyby člověk hned v porodnici dostal číslo účtu a platební kartu, a nikdy v životě nemusel do žádné banky chodit? Všechno by prostě fungovalo tak jak má a člověk by si ušetřil čekání než na něj dojde řada.

Pomalu se dostávám k pointě tohoto článku. Poměrně nová banka Air Bank nás vytrvale masíruje reklamní kampaní, že prý i banku můžeme mít rádi. Co to je za nesmysl. Nemůžu a nechci. V bance si chci jednou založit účet, převzít si platební kartu, a od toho okamžiku o bance opravdu nechci slyšet. Výplata chodí na účet, platební karta platí, trvalé příkazy fungují, nějaký jednorázový příkaz k úhradě si naklikám doma na gauči přes internet. A to je vše. Já vlastně ani nechci vědět, jak se moje banka jmenuje. Proč bych ji proboha měl mít rád. Banka je jako vodárna nebo elektrárna. Chci aby mi tekla voda, když otočím kohoutkem, chci aby mi svítilo světlo, když cvaknu vypínačem. Vlastně kdykoliv slyším cokoliv o vodárně nebo elektrárně, tak je to průser. Buď mi neteče voda, protože někde překopli trubku, nebo nejde elektřina, protože někde překopli dráty. Proto o nich radši nechci nic slyšet a nic vědět, a chci aby prostě všechno potichu fungovalo. A úplně stejně je to s bankou. Ten kdo vymyslel slogan “i banku můžete mít rádi”, to byla teda hlava.

Další věc jsou ty jejich reklamní výkřiky, že můžete mít účty pro celou za jediný poplatek, že si můžete pořídit účet na zkoušku na tři měsíce bez poplatků, že platím poplatky jen když jsem spokojen.

Dnes už snad každé dítě školkového věku ví, že banka má z každé platby kartou nějaká dvě nebo tři procenta. Vy sice zaplatíte obchodníkovi kartou stovku, ale banka mu pošle jen 97 Kč a tři koruny si nechá. Čili když rodina utratí 20 tisíc měsíčně za platby kartou, tak na tom banka vydělá zhruba pětistovku, ačkoliv to člověk na první pohled nevidí (ale i když to nevidí, tak to zaplatí, protože obchodníci to samozřejmě mají započítané v cenách). To je to, z čeho žijí banky, které nabízí účty bez poplatků. Spousta lidí tomu nevěří, ale věřte, že i na účtu bez poplatků vydělávají tolik peněz, že se vám o tom nezdá. Protože platíte kartou.

Chtít ještě navíc poplatek za vedení účtu, to už považuji za nenažranost a drzost. Všem, kdo platí své bance poplatky za vedení účtu, bych doporučil vzpomenout si na přísloví “kdo chce víc, nemá nic“. Jsou tu banky jako Fio, mBank, Zuno, a možná další, které mají tu slušnost, že už si žádné další poplatky nenárokují (tedy kromě těch, co jsou skryté v platbách kartou). Naše banka na naší rodině vydělá měsíčně kolem té pětistovky. Chtít ještě dalších 150 roku za vedení účtu, tak jako to dělá Air Bank, a vychloubá se tím v reklamách, to skutečně považuji za nevychovanost.

Tak Vodafone nám připravil nové tarify, jsou prý férové

Neděle, 2. Září 2012, rubrika Nezařazené

Nějak pořád nemůžu strávit nové “férové” tarify Vodafonu. Nejdřív se vysměju jedné kulišárně, a pak popíšu, co konkrétně mě dost nepříjemně překvapilo a naštvalo.

První výsměch je to, jak zdůrazňují, že volné minuty lze čerpat i na volání do zahraničí. Předně: Vodafone Vodafone, do zahraničí volám přes “pevnou” linku (VoIP) za pár desetníků za minutu, proč bych na to plýtval draze nakoupené volné minuty? Zadruhé: do zahraničí občas volám. Ale ne jen tak pro nic za nic, že bych se potřeboval zeptat kámoše, ve které hospodě sedí. Volám tam pracovně, je to pro mě trochu stresující záležitost (jednak jim možná nebudu rozumět, za druhé možná nebudu mít po ruce všechno co budu potřebovat, a za třetí jde většinou o prachy, takže to je stresující už samo o sobě). Takže když mám volat do zahraničí, tak si na to udělám klid, nachystám si všechny podklady, uvařím si čaj, sednu ke stolu… a použiji VoIP. Proč bych volal z mobilu, když přes VoIP je to prakticky zadarmo, a tzv. volné minuty jsou pěkně mastně zaplacené.

Myslím si že lidí, kteří volají do zahraničí aspoň párkrát do roka je jen hrstka. A těch, kteří potřebují do zahraničí volat z mobilu (tzn. bez přípravy, někde na ulici) těch je jen hrstka z té hrstky. Čili Vodafonu se podařilo vymyslet reklamní slogan, který je nebude téměř nic stát, téměř nikdo z toho nebude mít prospěch, ale dobře to vypadá na reklamě. Přirovnal bych to tomu, že by třeba mezi třetím a pátým patníkem na cestě mezi Horní a Dolní Lhotou bylo volání úplně zdarma. No ou kej, jste na nás moc hodní, ale ještě hodnější byste byli, kdyby to volání bylo zdarma ve Lhotě.

Co mě ale opravdu nemile překvapilo je úplné zrušení nulového tarifu. Minimální paušál je teď 399,- Kč. Sice je krásné, že je v tom internet a mraky volných vteřin a SMSky do vlastní sítě, ale já ani jedno z toho nepotřebuji a nechci. Z mobilu volám, když mě akutní volací potřeba zastihne na ulici. Od toho podle mě mobil je. Když mě potřeba zastihne doma nebo v kanceláři, tak od toho je VoIP, kde se volá prakticky zadarmo. Z toho plyne, že moje měsíční útrata se pohybuje mezi 10 a 200 korunami, řekněme průměrně stovka. Pokud bych o toto číslo přišel a chtěl si teď u Vodafonu aktivovat nové, tak budu platit 4x tolik - a to bude FÉR!!!

Jistě, zůstane tam (snad) možnost předplacené karty, což by byla možnost přesně pro mě. Jenže já se prostě nechci otravovat s dobíjením kreditu, nechci si zatěžovat mozek tím že bych musel myslet na to, že když jedu do zahraničí, mám si předem nabít dost kreditu pro případ, že by se něco stalo a musel bych v roamingu hodně volat. Já si chci prostě volat co moje skromné hrdlo ráčí, bez starostí, bez omezení. Jednou za měsíc ať si operátor strhne inkasem útratu z mého účtu, a mě ať s ničím neotravuje. Chci dál utrácet 10 - 200 měsíčně, nechci platit paušál 399. A nechci se otravovat s nabíjením kreditu.

Takže já se budu modlit, aby je nenapadlo mě nutit přejít ze současného tarifu na férový nový (to by u mě znamenalo přechod na O2 Zero). Ale co lidi, kteří používají SIM kartu například v alarmu v autě a podobně. Ti budou muset platit 399 měsíčně za služby, které nevyužijí ani z desetiny? Nebo budou muset myslet pravidelně na to, aby dobili kredit, přestože starý ještě nevyčerpali, ale jinak by jim propadl? Sice chápu, že nás moc Vodafone nevydělává, ale i tak zrušení nulového tarifu beru jako ránu pod pás.