Archiv článků Březen 2012

Olomoucký hrdina Roman Smetana

Čtvrtek, 29. Březen 2012, rubrika Nezařazené

Na internetu se prý vzmáhá vlna solidarity s olomouckým autobusákem, který počmáral předvolební billboardy a má za to jít na 100 dnů sedět. Dokonce i moudří a vzdělaní lidé, kterých si jinak vážím, se teď ptají, co že to je za spravedlnost, že sprejeři zničí fasády domů za desetitisíce a nic se jim nestane, a tady ten člověk jenom počmáral plakáty, které by se stejně za chvíli strhly, takže žádnou škodu vlastně neudělal, a má za to jít do vězení.

Jak to vidím já? Takhle. Počmárat plakáty je klukovina hodná třináctiletého puberťáka. Měl by za to zůstat celé odpoledne po škole. Když to dělá dospělý člověk, tak to myslím trošku svědčí o tom, že se jeho duševní vývoj zastavil někde na té úrovni toho třináctiletého spratka, ale to není důležité pro pointu mojí myšlenky.

Když třináctiletý kluk ve škole počmárá nějaký plakát, třídní učitel mu dá trest zůstat odpoledne po škole, hříšník si to odsedí, je rád že nedostal poznámku do žákovské knížky, a jde domů.

Co by se ale dělo, kdyby se třídnímu učiteli vysmál to tváře, a řekl mu že mu na to kašle a jde domů? Učitel by mu dal za drzost dvojku z chování. Co kdyby puberťák řekl: “dejte mi z chování známku jakou chcete, já vám na to seru, bylo to moje svobodně vyjádření a měl jsem na to právo”? Pak by zřejmě dostal ne dvojku, ale rovnou trojku z chování, a k tomu podmínečné vyloučení. Normální žáček by se zalekl a začal by sekat latinu. Ale co kdyby místo polepšení naopak začal vykřikovat, že manžel ředitelky je gauner a další osobní útoky, které nijak nesouvisí s počmáraným plakátem? Myslíte, že by ředitelka měla říct: “víš co, tak jo, necháme to plavat, byla to jenom klukovina, nějaký pomalovaný plakát”?

Ředitelka by prostě neměla jinou možnost než spratka vyloučit, protože jinak by pak všem ostatním žákům byly všechny důtky a zhoršené známky z chování pro smích, dostali jasný signál o tom, že to jsou všechno jen plané řeči.

Přesně tak to bylo v případy tykadel na předvolebních billboardech. Vážený pan Roman Smetana dostal nejdřív trest 100 hodin veřejně prospěšných prací. To znamená dva týdny někde uklízet v parku. To mi připadá za vandalizmus vcelku přiměřené. Mohlo to být třeba jen 50 hodin, ale to na principu nic nemění.

Kdyby se milý pán zastyděl, že se jeho klukovina provalila, odpracoval si těch 100 hodin a byl by rád, že to nedopadlo hůř, tak by ho nikdo za hrdinu utlačovaného politickým systémem nepovažoval. Jenže pan Smetana se zachoval tak jako ten pubertální výrostek v mém příkladu, který si za každou cenu potřebuje dokázat, že má sílu se vzepřít světu dospělých. Veřejně prospěšné práce odmítl. Co měla soudkyně dělat? Měla říct: “dobrá tedy, když nechceš, tak nemusíš”??? To asi těžko. Dala mu tedy domácí vězení. A on se jí zase vysmál. Tak co měla dělat teď? Měla říct: “dobrá, když nechceš ani to ani to, tak tedy nemusíš nic, čmárej si kde chce co chceš, těšilo nás, na shledanou”?

Já říkám, že soudkyně prostě neměla jinou možnost než poslat přerostlého výrostka do vězení. Byla by udělala lépe, kdyby sama sebe označila za podjatou a přenechala případ nějakému kolegovi, předešla by tím zpolitizování. Teď hospodští mudrcové po celé zemi vykřikují na internetu a v hospodách, že máme po 20 letech prvního politického vězně. Bohužel.

Jaký má smysl studovat fakultu bez akreditace

Pátek, 23. Březen 2012, rubrika Politika

Ministr školství Dobeš oznámil rezignaci. To mi připomnělo, že jsem chtěl “dát na papír” svůj názor na jeho prodloužení akreditace plzeňským právům. Takže se vraťme o 14 dnů zpátky a ještě jednou se na to podívejme.

Akreditační komise zkoumala kvalitu výuky na plzeňské právnické fakultě, a rozhodla, že úroveň není dostatečná. Logickým následkem takového zjištění je, se fakulta zavře. Akademický titul je od toho, aby označoval nějakou kvalitu, je to jakýsi certifikát kvality. Pokud nějaký výrobce nesplňuje kvalitativní požadavky, je jasné, že nemůže své produkty označovat certifikátem kvality. A pokud kvalita výuky není dostatečná, tak fakulta nemůže rozdávat tituly.

Pan Dobeš to ale vidí jinak a akreditaci prodloužil navzdory názoru akreditační komise. Komické na tom je, že on nezpochybnil závěr komise. Podle toho, co jsem se v novinách dočetl to chápu tak, že on proti samotnému názoru komise výhrady nemá, ale akreditaci přesto prodloužil, více-méně proto, že by chudáci studenti neměli kde studovat, a oni za to přece nemohou, že kvalita výuky není dostatečná, tak by nebylo fér je potrestat zavřením jejich fakulty.

Zkusme najít podobný případ v jiném oboru. Co když uzenář vyrábí buřty, dává na ně všeobecně uznávanou nálepku - certifikát kvality. Pak přijde inspekce z hygieny a zjistí, že kvalita výroby je katastrofální, buřty se vyrábí z plesnivého masa, a tak dále. Logicky by měl přijít zákaz prodeje takového odpadu. Jenže se do toho vloží ministr zemědělství a řekne, že buřty se budou prodávat dál a dokonce se na ně dál bude dávat nálepka s certifikátem kvality, protože uzenářovi zaměstnanci by jinak přišli o práci.

Nebo když na stanici STK přijede auto s totálně nefunkčními brzdami, technik rozhodne, že auto je nebezpečné a nemá co dělat na silnici, ale do toho přijde ministr dopravy a povolí tomuto autu jezdit ještě dalších pět let, protože chudák majitel by jinak musel chodit pěšky. Takže auto bude dál jezdit po silnicích a bude ohrožovat na životě všechny okolo, protože ministr z moci úřední rozhodl, že to, že má nefunkční brzdy, v tomto případě nevadí.

Doufám že mi rozumíte, co tím chci říct. Dobeš nevyvrátil názor komise a ani se o to nesnažil. Dobeš jednoduše rozhodl, že v to nevadí, za což sklidil bouřlivý potlesk. Studenti mu zatleskali za to, že můžou studovat na fakultě, o které se nyní veřejně a otevřeně ví, že tamější kvalita výuky neodpovídá standardům a tudíž titul, který nakonec obdrží, neodpovídá titulům z “normálních” fakult. Otázka za domácí úkol: k čemu je dobré mít takový titul? K čemu je dobré studovat takovou fakultu?

Dobeš tomu navíc nasadil korunu tím, že to ohraničil časově. Do roku 2016. Za čtyři roky se fakulta zavře. Ti kvalitní pedagogové, kteří tam ještě jsou, tedy mají čtyři roky na to, aby si našli nové působiště. Takže budou postupně opouštět potápějící se loď a kvalita bude plynule klesat až k úplné nule. Těm posledním absolventům, kteří studium dokončí v roce 2016, už zřejmě ty diplomy bude podepisovat vrátný, anebo nějaký profesor-zoufalec, který si nedokázal najít zaměstnání na jiné fakultě.

Bravo pane (bývalý) ministře, zachránil jste fakultu, zachránil jste stovky studentů. Bravo vážení studenti, jestli vám tohle připadá jako výhra.

Ještě k těm tmavým sklům na autech

Středa, 14. Březen 2012, rubrika Auta a motorismus

Ještě pár krátkých myšlenek ke ztrhávání fólií z oken, jak jsem psal nedávno.

Kdesi jsem četl, jestli ona celá ta současná hysterie kolem nelegálního zatmavování oken vznikla tak, že nějaký kamarád policejního prezidenta přemýšlel, jak z policie vytáhnout nějaký peníz, a napadlo začít do ČR dovážet ty měřících přístroje, a prodat je Policii. Řeknu vám, že mi to dává docela smysl a docela věřím, že to tak mohlo být. Do teď byly zatmavená okna všem ukradená, ale najednou policie nakoupila hromadu přístrojů za hromadu peněz (počítám že tak o 800% dráž než by je dokázal sehnat normální člověk který by je platil ze své kapsy) a když už tady ty přístroje jsou, tak se musí začít používat, jinak by nějaký novinář dřív nebo později vyšťoural, že se ulily peníze a nic z toho není. Takže se začala měřit tmavost oken.

Druhá myšlenka na toto téma je, že pokud se policii během pár let podaří nelegální fólie úplně vymýtit, tak aspoň budou nápadnější policejní auta s radarem. Všechna radarovací auta mají tmavá skla, ale když to má kde kdo, tak to člověk tolik nevnímá. Ale jestli časem nebude mít tmavá skla nikdo jiný, tak to bude pěkně bít do očí :-)

P.S.: Už mám ze skel umyté lepidlo, které tam zbylo po fóliích. Šlo to trochu acetonem a trochu lihem, ale nejlíp to šlo jejich kombinací: nejdřív acetonem, to se lepidlo proměnilo v takovou kaši, která se patlala po skle, a tu šlo dobře umýt lihem.

Fio banka pekelně zrychlila mezibankovní platby

Pátek, 9. Březen 2012, rubrika Nezařazené

Poslední dobou tu mám nezvykle hodně témat na článek. Dnes se musím podělit o čerstvou zkušenost s Fio bankou. Respektive se třemi českými bankami.

Včera jsem posílal peníze z účtu u Fio banky na účet u Raiffeisen, a představte si, že dorazily během hodiny! Nebyla to žádná expresní platba, nic takového, prostě obyčejný příkaz k úhradě. Dnes jsem posílal eura přes IBAN/SWIFT z eurového účtu u Fio banky na eurový účet u Komerční banky, a i tato platba dorazila ještě dnes!

Páni, ty naše banky nás ale rozmazlují, co myslíte? :-) Sotva se začaly pro platby na internetu zabydlovat platební karty (výhodné pro banky díky sprostým poplatkům na straně obchodníka), tak je možná zase vytlačí staré dobré bankovní převody, kde jsou poplatky zanedbatelné nebo nulové, a přitom rychlost začíná být srovnatelná s platbou kartou :-)

Jak ztrhnout fólie z oken

Neděle, 4. Březen 2012, rubrika Auta a motorismus

Před pár lety jsem koupil auto. Ojeté. Původní majitel, vedle dalších několika “vylepšení”, nalepil na okna tmavé fólie, včetně předních dveří, kde neměly co dělat. A ani se neobtěžoval zfalšovat nálepku s atestem, což se tenkrát běžně dělalo. Nelíbilo se mi to a nelíbila se mi ani ta ostatní “vylepšení”, ale auto tenkrát bylo za slušnou cenu, tak jsem ho koupil s tím že fólie oloupu a co s těmi ostatními vylepšeními (závodnické víčko nádrže atd.), to se uvidí časem.

Hned první den se mi do toho loupání nechtělo, tak jsem s tím pár dní jezdil, a věřte nebo ne, ono se mi to nějak zalíbilo. Proti sluníčku fungovaly fakt perfektně a měl jsem pocit že je uvnitř tak nějak víc útulno, když na mě není vidět z venku. Takže se mi do toho ztrhávání chtělo čím dál méně, odložil jsem to na podzim, až skončí vedra, jenže během léta už jsem si na to tak zvykl že jsem to pak odložil na neurčito. Přesto ještě dost dlouho trvalo, že když jsem viděl u silnice četníky, tak mě polilo horko a rychle jsem stahoval okna. Ale i na to si člověk zvykne. Ale člověk si zvykne na všechno, časem jsem to pustil z hlavy.

Ale protože v jádru jsem pořád typ člověka, který nemá rád nebezpečí nepříjemného překvapení, a protože v poslední době se prudce zvýšilo riziko, že by pan policista při silniční kontrole měl s mými fóliemi problém, rozhodl jsem se takovému překvápku raději předejít a po letech jsem oprášil myšlenku na odstranění fólií z předních dveří. Snažil jsem se na internetu najít nějaké zkušenosti těch, kteří to už podstoupili, ale žádný krok-za-krokem návod jsem nenašel.

Takže pro ty další na řadě, tady je postup, jak jsem se fólií zbavil já:

  • Nechal jsem auto trochu ohřát v nevytopené garáži, kde bylo je asi +7° (čili skoro stejně jako venku).
  • Stáhl jsem okno o pár centimetrů, tak aby se ukázala horní hrana, ale zároveň aby se ho zbytečně moc neschovalo ve dveřích.
  • Na horní hraně okna jsem fólii nařízl nožíkem.
  • Nožíkem a nehtem jsem odtrhl dva nově vzniklé růžky od skla, tak, abych je mohl chytit prsty.
  • Vzal jsem fén a chvíli jsem na sklo foukal, až se na sklu skoro nedala udržet ruka, předpokládal jsem, že když bude fólie zmrzlá, zůstane lepidlo “přimrzlé” na skle, ale když se nahřeje, zůstane lepidlo na fólii - přibližně tak jak to funguje u dálničních známek.
  • Pak už jsem vzal vytvořené růžky a fólii serval. Na pár místech se mi roztrhla, takže jsem musel i uprostřed skla znovu nožíkem udělat uchopitelné růžky, ale nebyl to problém.
  • Vysunul jsem sklo úplně nahoru, aby se fólie neschovávala ve dveřích. Stejně se schovávala. Naštěstí byla dost pevná, takže když už jsem ji měl odtrhnutou, mohl jsem mezi ni a sklo zajet nožíkem, a zajel jsem jím i dolů do dveří, takže tam jsem fólii více-méně odřízl, jinak bych ji asi utrhl a zůstala by tam. Takhle odříznutá fólie šla pak normálně vytáhnout, překvapilo mě že i při úplně zavřeném okně zasahovala asi 5cm do dveří.
  • Zjistil jsem, že nahoře uprostřed, tam kde jsem s trháním začínal, a kde byla fólie nejvíc nahřátá fénem, tam zůstalo na skle toho lepidla nejvíc. Dole a kolem rámu, kde jsem to nahřívání už odflákl, tam zůstalo lepidla daleko méně. Takže u okna na druhé straně už jsem se na nahřívání vykašlal, opět jsem fólii nařízl a natrhl a ztrhl, bez jakéhokoliv nahřívání. A dopadlo to zhruba stejně nebo o něco málo lépe než první, nahřívané, okno.

A to je všechno milé děti, zazvonil zvonec a pohádky je konec. No vlastně ještě není. Ještě mám na sklech to lepidlo. Ale to jsem zatím nechal tak, popravdě jezdit se s tím dá a pokutu za ulepená skla snad nedostanu :-) Kdyby měl někdo tip, jak to co nejjednodušeji umýt, tak se těším na zprávu. Předpokládám že Jar na to asi stačit nebude, u lihu si taky nejsem jistý, asi vsadím na Aceton a dám vědět, jak jsem dopadl.