Archiv článků Červen 2008

Dřív jsem si myslíval, že do Chorvatska jezdí lidé ze setrvačnosti, protože neznají nic jiného, nikde jinde se nedomluví a na nic jiného nemají. Za poslední roky jsem se ale vykoupal v jiných mořích… a letos jsem se zase těšil do Chorvatska. Tím nechci říct, že je to v Chorvatsku lepší než třeba v Řecku, ale je to prostě jiné. V žádné jiné zemi se nám nikdy nestalo, že bychom našli romantickou pláž, kde na dohled od nás je jen několik dalších párů.

Takže, letos jsem se zase po pár letech těšil do Chorvatska. Teď to ale vypadá, že budeme muset vymyslet něco jiného. Začalo to tím, že Slovinci zrušili mýtnice a zavedli dálniční známky. Slovinskem se do Chorvatska projíždělo pár desítek kilometrů a bývaly tam vždycky hrozné kolony (tedy já jsem tam kolonu nezažil, ale ti co jezdí typicky v pátek v noci tam a v sobotu v noci domů si jich užívali dosytosti). Slovinci staví dálnici, pomalu ale přece, takže jsem se těšil, jak už brzo bude možné Slovinsko prosvištět za pár desítek minut. Ale ouha. S novým způsobem zpoplatnění dálnic vyjde těch pár kilometrů na cestě do Chorvatska na pěkných pár stovek, takže naprosto všichni Češi (včetně mě) pojedou po okreskách a dálnice bude zet prázdnotou. No ale za to Chorvati nemůžou.

Druhá zvláštní zpráva byla, že dítě, které nejede se svým rodičem, bude muset s sebou mít vyplněný a notářsky posvěcený stoh papírů. No, mě se to dotkne spíš pozitivně, protože bude trochu větší klid na plážích. Děti, které by jely třeba se školou nebo s dětským domovem, totiž pojedou jinam. Osobně se mě to netýká, přesto mi ale v hlavě začíná hlodat červíček, který se ptá, o co těm Chorvatům vlastně jde.

Týden se s týdnem sešel a přichází další zpráva o Chorvatsku. Žádné masné a mléčné výrobky s sebou. Nejsem ten typ, co si s sebou na dovolenou veze plný kufr nasmažených řízků. Ale nejsem ani ten typ, co si v české cestovce koupí hotel s plnou penzí. Naše dovolené vypadají tak, že se rozhodneme, kam chceme jet, na Internetu si najdeme, co v okolí chceme vidět, a vyrazíme. Bydlení se vždycky najde někde na místě. A druhý den už třeba spíme zase o sto kilometrů dál, anebo se pár dní zdržíme, když se nám tam líbí. Protože nikdy nevíme kam dojedeme, jídlo na dva-tři dny máme vždycky s sebou, protože ne všude je supermarket. A teď nám úředník poručí jet jen s nacpanou peněženkou! Děkuji, ale to pojedu někam jinam, někam kde mi nebudou mluvit do mojí životosprávy.

K tomuto jsem viděl jeden tak trochu tragikomický komentář v internetové diskusi - na české paštiky se prý zákaz nevztahuje, v těch totiž už dávno žádné maso není

Červíček hlodá víc a víc, a vzpomíná na loňské léto. Na reportáž v televizi o tom, jak chorvatská policie zachází se ženami (reportáž televize zn@va, původní video na YouTube). A k tomu se přidá vzpomínka jejich písničku o českých holkách (video na YouTube). Kdyby to zpívali Italové o Němkách, tak bych se tomu zasmál, ale když se té chamradi chorvatské nelíbí naše holky, tak to je prostě budeme vozit někam jinam! (Tohle je samozřejmě argument ne racionální ale ryze emocionální, ale i takové argumenty se počítají.)

Suma sumárum, do Chorvatska už nepojedu. Neříkám nikdy, ale určitě ne letos. Škoda, fakt jsem se tam těšil. Naštěstí nemáme nic zaplacené předem, není to náš styl. Ale budeme muset vymyslet něco jiného. Řecko, Španělsko… Není to dražší, ale už je to takové komplikovanější. Už to není o tom že člověk skočí do auta a za 10 hodin je u moře.

Už jsem dlouho nic nenapsal. Ne že by nebylo o čem. Nebyl čas. A možná ještě víc než čas chyběla chuť koukat do počítače víc, než je nezbytně nutné, když je venku tak krásně. A protože mi myslí proběhlo pár témat, o kterých jsem chtěl napsat ale teď už nejsou aktuální, shrnu je do jednoho článku.

Nainstaloval jsem si nový Firefox 3, i když to ještě není finální verze a ještě má pár chybiček, které jistě ještě před oficiálním vydáním ti kluci ušatí vychytají. Ale už i takhle se kvalita mého serfování posunula o značný kousek dopředu

Na idnes.cz byla anketa, jestli by lidi zavřeli řidiče ostravské tramvaje, ve které umřelo několik lidí, anebo by ho osvobodili. Drtivá většina dala hlas osvobození, včetně mě. Podle mě český trestní zákon chvílemi trochu zapomíná na to, že věznice čili “nápravná zařízení” jsou od toho, aby napravovaly zločince. Když někdo udělá chybu, tak to není zločinec. A nemusí to být zrovna mediální hvězda jako ostravský tramvaják. Nedávno mě nadzvedla ze židle reportáž Na vlastní oči o klukovi, který sedí na tři roky za to, že řídil auto ve kterém zemřel jeho bratr. Až bude čas, napíšu o tom celý článek, protože to myslím stojí za to. Celé mi to připadalo jako špatný vtip. Tomu klukovi se nadosmrti bude zdát o mrtvém bráchovi, a česká justice mu ještě “přilepší” třemi lety v kriminálu. Nechápu, co nebo kdo se tím má napravit.

Daniel Landa chce v Brně odehrát jakési představení. Městští zastupitelé jsou proti, protože před dvaceti lety hrál v kapele Orlík. Nejsem žádný Landův fanoušek ale myslím, že divadelní hry by se měly posuzovat podle toho jaké jsou, a ne podle toho co dělali jejich autoři před dvaceti lety. Doba kdy herci nesměli hrát kvůli svým názorům už tady jednou byla a nevím jak brněnští zastupitelé, ale já osobně jsem docela rád že už je pryč. Mimochodem, David Matásek alias Kendy z Básníků hrál v Orlíku taky, a nezdá se, že by to někomu vadilo.

Zprávy nejaktuálnější, které mi hýbou žlučí, jsou Chorvati, ale to už bude na samostatný článek.