Archiv článků Únor 2008

Jak to chodí na přijímacích pohovorech

Čtvrtek, 28. Únor 2008, rubrika Nezařazené

Byl jsem na konkursu, ucházet se o zaměstnání. Ne že bych to místo nějak stál, ale člověk nesmí vypadnout úplně z obrazu, musí vědět jak to na takových konkurzech chodí (protože nikdy nevíte, kdy si budete muset hledat práci).

Dostal jsem pár otázek, o kterých jsem slyšel, že se u pohovorů dávají, ale nikdy se mi tomu nechtělo moc věřit.

Třeba taková otázka: Co byste dělal, kdybyste od nadřízeného dostal příkaz, se kterým byste nesouhlasil?

Podle mě to je nesmyslná otázka z několika důvodů. Za prvé, uchazeč který o práci stojí si může “správnou odpověď” předem připravit. Stačí si prostudovat pár brožur a případně se porozhlédnout po Internetu a najít, co je za správnou odpověď považováno v dané firmě. A co je účelem pohovoru? Odhadnout, jestli se člověk hodí na práci na kterou ho hledáme, anebo jestli se umí dobře připravit na pohovor?

Za druhé, i kdyby uchazeč odpovídal upřímně, je to k ničemu. Co v člověku opravdu je se totiž pozná až když je pod tlakem. Všichni máme spoustu ideálů, ale když dojde na lámání chleba, ideály najednou měknou. Myslím že hodně lidí u pohovoru opravdu upřímně řekne, že by nadřízenému ihned řekli že s tím nesouhlasí a navrhli svoje řešení, ale až by k tomu opravdu došlo, tak by to šéfovi tiše odkývali a pak by si doma stěžovali partnerce/partnerovi, jakého mají šéfa vola.

Nebo kolik lidí řekne: “Kdybych měl pocit že mám nespravedlivě nízký plat, řeknu šéfovi, ať mi přidá”? Skoro každý. Ale když na to opravdu dojde, tak si radši najde jinou práci, kde mu budou platit víc, než aby šéfovi do očí řekl: “Já si zasloužím víc”.

A nejde jen o to postavit se šéfovi. Kolik lidí by statečně řeklo (a mysleli by to upřímně), že kdyby viděli autonehodu, tak dají první pomoc? Skoro všichni. Ale když se k nějaké nehodě opravdu připletou a uvidí krev, tak kolik z nich zpanikaří? Bohužel, z těch co na to nejsou trénovaní, většina.

Nemyslím že by to byla slabost, myslím že to je prostě normální lidská vlastnost.

Takže jestli pracujete na personálním oddělení (tedy pardon, teď se vlastně v české kotlině říká ejč-ár neboli Human Resources) a děláte přijímací pohovory s uchazeči, tak se nevyptávejte na nesmysly jenom proto, že jste o tom četli v brožuře. Přemýšlejte, jestli ty otázky na které se ptáte k něčemu jsou.

A pokud se na nějaký přijímací pohovor chystáte, tak si předem připravte odpovědi na otázky typu:

  • Co byste dělali, kdybyste od nadřízeného dostali příkaz se kterým byste nesouhlasili?
  • Co byste dělali, kdyby Vás váš podřízený odmítl poslechnout?
  • Řekněte tří důvody, proč bychom vás měli přijmout?
  • Řekněte tři důvody, proč bychom vás neměli přijímat?
  • Popište jak vidíte sebe za pět let?

Je to teď moderní.

Podlehl jsem propagandě a koupil jsem si přilbu na snowboard

Pondělí, 25. Únor 2008, rubrika Nezařazené

Koupil jsem si helmu. Dlouho jsem této módě odolával, ale teď jsem v nějaké propagandě slyšel větu, že na sněhu jezdíme rychleji než na kole a přitom na kole už je přilba skoro samozřejmost pro všechny a na sněhu pořád ještě ne. Tak jsem nad tím dlouze přemýšlel, a co myslíte? Asi mají pravdu, myslím že na kole fakt nejezdím tak rychle jako na snowbu.

Navíc, na kole je jízda přece jen taková jistější - nepamatuji se, kdy jsem z kola naposled spadl, na snowbu přece jen nějaký ten parakotoul občas udělám. A přesto na kole s přilbou jezdím, na snowboardu jsem do teď jezdil bez ní.

Na druhou stranu, na obhajobu ježdění bez přilby je třeba říct, že ať si odborníci říkají co chtějí, do sněhu se prostě padá nesrovnatelně příjemněji než na asfalt. Ale to už je jedno, rozhodl jsem se že půjdu z dobou, hlavu mám jen jednu a tak nemá moc cenu sčítat argumenty pro a proti, protože tu svou jedinou hlavu mám poměrně rád.

Narazil jsem ale na problém, který jsem nečekal. Obešel jsem několik obchodů a vyzkoušel si na tu svoji ctěnou řepu nasadit desítky přileb nejrůznějších značek a nejrůznějších cen a nejrůznějších barev, a ne a ne si nějakou vybrat. Většina z nich mi na hlavě seděla přibližně jako babiččin otlučený papiňák a když už mi nějaká sedla, tak zas měla nějakou šílenou barvu (konkrétně byly dvě, v jedné jsem vypadal jako esesák a v druhé jako mimozemšťan). Nakonec jsem ale našel - je čistě stříbrná a sedí jako ulitá. Ale samozřejmě je tam jedno ale… byla to jedna z nejlevnějších přileb, které jsem zkoušel, a značku která na ní je jsem nikdy dřív neviděl/neslyšel. Takže je možné, že zanedlouho napíšu smutný článek o tom, jak jsem koupil šmejd který se hned rozpadl, a WEO mi k tomu napíše komentář, že se mám příště vyhnout svojí hlouposti :-) Ale co, takový je život.

Stáhněte si do telefonu slovník zdarma

Pátek, 22. Únor 2008, rubrika Angličtina

Ze stránek www.kodi.cz jsem si stáhl česko-anglický a anglicko-český slovník pro telefon.

Je to program v Javě, takže funguje na drtivé většině mobilních telefonů vyrobených v posledních 5 letech. Můžete si vybrat, jak velký slovník chcete, já jsem si stáhl ten největší (nejobsáhlejší) a zabírá směšných 2,5MB. Slovník ukazuje i výslovnost zapsanou podle standardu IPA (International Phonetic Alphabet, Mezinárodní fonetická abeceda), a u některých slov jsou výslovnosti dokonce dvě - pro britskou a pro americkou angličtinu. To jsem ještě u žádného slovníku neviděl (a trochu mě to rozladilo, když jsem zjistil kolik slov se vyslovuje trošku jinak a že pár slov se vyslovuje dost jinak).

Slovník má malou nevýhodu - nedá se v něm psát pomocí systému prediktivního psaní T9 (to znamená že písmeno A napíšete tak že zmáčknete dvojku jednou, pro písmeno B ji zmáčknete dvakrát), na to už jsem dááávno odvykl, a mezera se píše tlačítkem jedna, zatímco jinak se na mém telefonu mezera píše tlačítkem “#”. No ale za ty prachy to ale nějak přežiji :-)

Autor na webu píše, že tento software vydává zatím zdarma, protože je teprve ve verzi 0.6, až bude konečná verze, bude placená.

A abych nezapomněl - existuje nejenom česko-anglický, ale i česko-špaňelský, česko-francouzsky, česko-německý, a spousta anglicko-všelijakých (což ale zřejmě moc českých čtenářů neocení :-) ).

Svět už nebude jako dřív: Fidel končí

Středa, 20. Únor 2008, rubrika Politika

Fidel končí a je to podle mě škoda. Vážně. Na světě je totiž málo politiků, kteří mají smysl pro humor, a Fidel byl (je) jedním z nich. Když si dáte trochu práce, tak na internetu najdete spoustu slavných Fidolových výroků. Mně nejvíc pobavilo, když říkal že Američané určitě hulí marihuanu a ještě to musí kombinovat s chlastem, protože jinak to není možné, aby vymýšleli takové nesmysly :-)

Další takový politik je Rus Vladimír Žirinovskij. Ten třeba navrhl že Pavel Bure, slavný ruský hokejista, by se měl poslat do vyhnanství na Sibiř za to, že se odmítl vrátit z NHL aby reprezentoval Rusko na Mistrovství světa 2000 v Petrohradě, kde potom Rusko na domácí půdě trapně nepostoupilo ani ze základní skupiny. Tento návrh ale nepadl na úrodnou půdu. Škoda, byla by sranda sledovat, jak by Bureho na Floridě přemlouvali, aby přijel na skok do Matičky Rusi, protože ho potřebují poslat na Sibiř :-) Další krásné vystoupení bylo, když se popral s vlastní ochrankou, protože mu chtěla zabránit ve rvačce s jiným politikem.

Do třetice se nemůžu nezmínit o legendě české politické scény - Miroslavu Sládkovi. Vzpomínám si, jak se kdysi žádal slovo v Poslanecké sněmovně a když mu předseda slovo nechtěl dát, tak pan Sládek vyrval horní desku z poslaneckého stolečku a začal se dožadovat slova mlácením deskou o zbytek stolečku. Byl to první (a pokud vím tak i poslední) poslanec, který dostal za chování ve Sněmovně pokutu (ve výši měsíčního platu, tehdy nějakých 40 tisíc korun).

Problém je, když si člověk uvědomí, že tito pánové tyto vtipné výstřednosti pravděpodobně myslí vážně. To pak trochu tuhne krev v žilách. Já ale říkám, že je potřeba se nad to povznést a brát to z té lepší stránky, vždyť smích je zdravý. Škoda Fidela, byl to jeden z těch politiků, kterým jsem se dokázal opravdu od srdce zasmát.

Nepoužívejte “how” jako přídavné jméno

Sobota, 16. Únor 2008, rubrika Angličtina

Dlouho už jsem nenapsal žádný článeček o záludnostech angličtiny, tak dnes jeden přidám.

Nepoužívejte how jako přídavné jméno. Já to pořád dělám, i když vím že to je špatně, ale prostě to mám nějak zažité a bez přemýšlení toto slovo používám blbě a uvědomím si to vždycky až když slyším že říkám nesmysl.

Slovo how je (přinejmenším podle mojí terminologie :-) ) příslovce, tedy pojí se se slovesy. Do češtiny se překládá jako jak, nikoliv jaký. A to je právě chyba, kterou pořád dělám. Třeba když se chci zeptat na počasí, říkám How is the weather?, což je nesmysl, správně je What is the weather?, protože se ptáme na podstatné jméno (počasí) a tak musíme použít něco co se pojí s podstatnými jmény (podle mojí terminologie přídavné jméno), tedy what.

How se používá, když se ptáte na slovesa - třeba: Jak to funguje? = How does is work? nebo klasické: Jak se máš? = How are you?

Tohle je zrovna věc, na kterou učebnice myslím nezapomínají, následující příklady byly snad ve všech učebnicích které jsem kdy měl v rukách, ale stejně když nemám čas přemýšlet a prostě mluvím, tak to říkám špatně:
Jaký je? (Řekni mi o něm něco, je hodný? Je hezký?) = What is he like?
How is he? = Jak se má? (Jak se mu daří? Byl nemocný, už je mu lépe?)

Stejně jako každý smrtelník, ani já nevím všechno, a tak jestli máte cokoliv co dodat, tak mi prosím napište komentář, ať už mě chcete opravit nebo jen doplnit. Vždycky se rád přiučím.