Archiv článků Říjen 2007

Nechápu Radima Jančuru

Pátek, 12. Říjen 2007, rubrika Nezařazené

Myslím že málokdo pochybuje o tom, že Radim Jančura, zakladatel a majitel Student Agency, je jedním z nejúspěšnějších současných českých podnikatelů. Anebo aspoň jedním z nejúspěšnějších z těch které je vidět, pak jsou tady ještě takoví Grossové, kteří během pár měsíců vydělají desítky nebo možná stovky milionů bez jakékoli vlastní investice, ale to je jiná liga, s těmi Radima Jančuru srovnávat nechci.

Radim Jančura je vizionář, prostě se rozhodne že bude mít nejluxusnější vlak v ČR a že Českým drahám teprve ukáže, jak se to na železnici má dělat a já věřím, že svoji vizi naplní — koneckonců už se mu něco hodně podobného povedlo s autobusovou dopravou.

Co ale nechápu je jeho filozofie, že není důležitý zisk, ale obrat. Za rok 2006 měla jeho Student Agency 2,5 miliardy obrat, ale pouhých 15 milionů zisk. Ne že by se mně osobně zdál roční zisk 15 milionů pro jednoho člověka málo, ale je to marže pouhopouhých 0,6%. Znamená to, že firma utratí 99,4% všech peněz co vydělá. Spousta z výdajů jsou fixní výdaje, takže nezáleží na tom kolik se vydělává, ale tyto výdaje se musí platit vždy. Třeba takový leasing na autobus. Když bude autobusem jezdit o 10% lidí méně, klesnou příjmy firmy o deset procent, ušetří se sice trocha nafty, ale leasing na autobus se bude muset platit pořád stejný, řidič bude chtít pořád stejný plat, pronájem kanceláří bude pořád stejný… takže místo příjmů 2.500 milionů budou najednou příjmy jen 2.250 milionů a z vydělaných 15 milionů ročně se snadno může stát prodělaných 200 milionů.

Odliv 10% zákazníků myslím není vůbec nereálný scénář, stačí aby se na trhu objevil nový konkurent. Naštěstí Student Agency nemá jen žluté autobusy ale taky další aktivity, takže doufám že by ustála i větší než desetiprocentní odliv cestujících. Snad to má pan Radim Jančura dobře promyšlené, držím mu palce aby mu vize z vlakem vyšla a nezlomila mu vaz. On totiž Václav Fišer byl taky velmi úspěšný podnikatel, který dokonce pro svoji cestovní kancelář koupil dva Boeingy 737. Kdyby se byl býval držel aspoň trošičku při zemi, tak mohl být úspěšným podnikatelem dodnes.

Bordel v Třebíči

Pondělí, 8. Říjen 2007, rubrika Politika

I když město Třebíč je poslední dobou populární díky záměně dětí v porodnici, o tomhle psat nehodlám. Budu psát o obchodech s pozemky, které podepsal tehdejší starosta a současný místostarosta Miloš Mašek a současný starosta Ivo Uher.

Už jsem tady jednou psal, že bych nejradši vypadl z české kotliny někam na Kajmanské ostrovy a vždycky když čtu o takových věcech o jakých teď budu psát, tak mám chuť začít hledal letenky…

O co tedy šlo. Město Třebíč chtělo prodat pozemek 2,4 hektary na stavbu hypermarketu. Nejvyšší nabídka byla 44,4 milionů Kč, radnice pozemky prodala realitní kanceláří Lima Real, která nabídla až třetí nejvyšší cenu - pouhých 13 milionů, a obratem pozemky prodala dál.

Navíc pánové Mašek a Uher prodali této realitní kanceláři dalších 0,6 hektaru, přestože tento prodej neschválilo zastupitelstvo, a to za 7,5 milionu Kč. Tento kousek pozemku byl obratem prodán konečnému zájemci za 27 (slovy “dvacetsedm”) milionů korun.

Shrnuto, tito dva pánové okradli radnici (a tudíž třebíčské občany) o krásných 50,8 milionů Kč (31,3 za první část pozemku a 19,5 za druhou část), za které mohli v Třebíči třeba vysadit zeleň, nebo koupit nové autobusy pro městskou hromadnou dopravu, nebo opravit rozbité silnice…

Jakýsi místní novinář o tom napsal do novin a čistě náhodou ho potom někdo přepadl, zmlátil a hodil do řeky. Když se na to přijeli pánů Uhra a Maška zeptat Reportéři ČT, tak pan Mašek napadl i je.

A tím to končí. Nevěřím že někdo věří, že by těch 50 milionů mohli prodělat neúmyslně, z hlouposti. Taky ale nevěřím, že je za to někdy někdo potrestá. Prostě zaopatřili děti svoje i děti majitele realitní zmíněné kanceláře, která tunel zprostředkovala, bude se o tom chvíli psát a pak veřejnost zapomene. A ve mě vře krev a přemýšlím, jak co nejrychleji vypadnout ze země, kde je tohle možné. Myslel jsem že dálniční mýtné byla výjimka, ale vidím že ne (aspoň už teď nejde o miliardy jako s Kapschem ale o “pouhé” desítky milionů). Platím státu nějakých 20 tisíc korun měsíčně. Chci je platit takovému státu, který si těch mnou vydělaných peněz bude vážit, a nenechá svoje zaměstnance ty peníze takhle okatě a ve velkém rozkrádat!

To jsem to ale blbec

Pondělí, 1. Říjen 2007, rubrika O mně

Dneska mám smutný den. Ztratil jsem totiž jednu takovou maličkou součástku z in-line brusle. Je to taková prkotina, ale nevím jak bez ní jezdit :-(

Mám brusle, kde jde nastavit, jestli mají být všechna čtyři kolečka v jedné ose, nebo mají být různě vysoko. Říká se tomu rockering, pro rychlé bruslení je lepší mít všechna kolečka v jedné ose (takže se všechny dotýkají země najednou), protože je to stabilnější, pro slalomy a různé free-style srandy se často dává přední anebo přední a zadní kolečko výš, protože potom má sice brusle horší stabilitu ve velkých rychlostech, ale zase se líp zatáčí/otáčí (protože se vždycky dotýkají země maximálně dvě kolečka).

Je to popsané i s obrázky třeba tady: http://www.londonskaters.com/article_rockering.htm

No a jak vysoko kolečko je, to se nastavuje takovýma jakoby podložkama, kterou jsem ale teď jednu ztratil. Pochybuju že se dá koupit nová jako náhradní díl a prostě ji tam nedat nejde, to by tam to kolečko nedrželo. Takže buď budu už navěky jezdit bez jednoho kolečka (ne že by to nešlo, dneska jsem tak jezdil), anebo…… anebo nic, žádné jiné řešení mě nenapadá. Nové brusle se mi kvůli tomu kupovat nechce (koupil jsem si je na jaře, stály nějak kolem 4.000,- Kč).

Nejsmutnější na tom je, že takovou podobnou blbůstku jsem ztratil i z minulých bruslí (a taky jsem pak jezdil 3 roky bez jednoho kolečka na jedno noze…). Takže to pořekadlo, že chybami se člověk učí, asi u mě neplatí :’-(

Ale co, za blbost se platí, nemá smysl plakat nad rozlitým mlékem (kdyby to smysl mělo, tak bych si asi nafackoval, ale to by mi tu věcičku asi nevrátilo, takže se fackovat nebudu).