Archiv článků Srpen 2007

Tak si představte, že v noci spím, probudím a musím se jít napít. Po dvou minutách se vrátím do postele, zavrtám se do peřiny, a mám pocit že mě něco lechtá na stehně. Nepřipadá mi to nějak nenormální, třeba se ježí chlupy anebo lehají zježené chlupy, takže se ani neobtěžuji se poškrábat a usínám.

Pak mám ale pocit, že se to lechtání nějak posunuje, a tak se přecejenom poškrábu. Zajedu rukou pod peřinu a když prsty dosáhnou místa kde to lechtá, tak ucítím mezi prsteníčkem a prostředníčkem nějaký předmět… No co vám mám povídat, přitiskl jsem prsty k sobě a vytáhl ruku z pod peřiny a mrskl předmětem na zem vedle postele, slyšel jsem tak to cvaklo o zem. Okamžitě jsem rozsvítil a hledal, co to po mě lezlo za netvora, ale už tam nebyl. To znamená, že musel zalézt někam pod postel a tam je do teď!

Musel to být buď veliký pavouk nebo snad nějaký šváb nebo já nevím co, prostě něco relativně velkého a tvrdého. Vlastně proti pavoukům nic nemám, jsou to celkem sympatická zvířátka, ale když si na ten zážitek vzpomenu a představím si, že se to třeba dneska bude opakovat, běhá mi mráz po zádech.

Už snad na základce nás učili, co jsou to ty tázací dovětky. Věnovalo se tomu strašně moc času, i když podle mě to je strašně primitivní.

Prostě, tázací dovětek je zopakovaný podmět a přísudek z hlavní věty. Podmět se vesměs nahrazuje zájmenem, přísudek se nahrazuje slovesem “do”, pokud to není způsobové nebo pomocné sloveso (v takovém případě se nechá ono způsobové nebo pomocné sloveso). Když je hlavní věta kladná, dovětek je záporný, když je hlavní věta záporná, dovětek je kladný.

Příklady:
Petr isn’t fat, is he? - Petr není tlustej, nebo snad je?
We’ve seen him, haven’t we? - Viděli jsme ho, že jo?
This car doesn’t run fast, does it? - Toto auto nejezdí rychle, nebo jo?
She has nice scarf, doesn’t she? - Má pěknou šálu, že? (proč zde není “hasn’t” ale “doesn’t”? proto, že tady je to významové sloveso, “have” se do dovětku dává jenom pokud plní funkci pomocného slovesa, takže vesměs v předpřítomném/předminulém čase).

Jak říkám, je to jednoduché, nevím proč se tomu ve školách věnuje tak strašně moc času, když na tom nic není.

Jenže teď po tolika letech se najednou dozvídám, že ono to bohužel není přesně tak, jak mě v těch školách učili. Ta věta, kterou jsem totiž nahoře podtrhl, vůbec nemusí být pravda. Pokud se podle ní budeme řídit, má dovětek význam českého “viď?” (nebo moravského “že?” ). On ale jde dát i kladný dovětek za kladnou větu. Pak to má význam asi jako “nebo snad jo?“.

Příklady:
Paul works hard, doesn’t he? - Pavel pracuje tvrdě, že?
Paul works hard, does he? - Pavel nepracuje tvrdě, nebo snad chceš tvrdit že jo?

Stručně: opačný dovětek se používá, pokud očekáváte, že ten na koho mluvíte vám přitaká, že potvrdí větu kterou jste řekli. Naopak, kladný dovětek za kladnou větou se používá, pokud si sami myslíte že ta věta není pravdivá a očekáváte, že ten komu ji říkáte s ní nesouhlasí.

Záporný dovětek za zápornou větou asi nemá žádný smysl. Oprava: Podle Wikipedie má smysl obdobný jako kladný dovětek za kladnou větou.

Celkově si myslím, že dovětkům se věnuje zbytečně moc prostoru. Když je nebudete používat, nic se nestane, domluvíte se. Proč píšu tento článek? Vlastně nevím. Možná trochu proto, že mě štve že nejenom že se nad touhle věci promrhá tolik času, ale ještě ke všemu vám tlačí do hlavy neúplnou pravdu.

Pokud máte pocit že se mýlím nebo máte co dodat, velmi uvítám když mi zde necháte komentář. Nejsem neomylný, nevím všechno a vždy se rád něco přiučím!

Dnes jsem se rozhodl napsat o tématu, kterému pořádně sám nerozumím, nepamatuji se, že bych o tom někdy četl v nějaké učebnici. Nedokážu k němu říct nic teoretického, budu si muset vystačit s příklady.

V angličtině se občas používá přivlastňovací tvar v situacích, kde se nepoužívá v češtině, a proto to přinejmenším mě připadá divné.

Jeden příklad z učebnice Headway Intermediate, který se však věnuje úplně jinému tématu a o této zvláštnosti se tam nezmiňují:
In Britain you get eleven weeks’ maternity leave - V Británii dostaneš jedenáctitýdenní mateřskou dovolenou.

Nebo se taky třeba používá například: We’ll discuss it on Friday’s meeting - Probereme to na páteční schůzce.

Uznejte, že to není žádné přivlastňování, a přesto v těchto situacích angličané přivlastňovací způsob používají. Nevím ale, jak jinak to říct. Takhle: We’ll discuss it on meeting which will take place on Friday? No to se ani nedivím, že si to zkracují

Jako už tradičně, ptal jsem se na tento jev angličana Paula a bohužel mi nebyl schopen říct nic bližšího než že se to opravdu takhle nějak používá. Jen mě upozornil, že můžu říct Friday’s meeting, ale nemůžu říct Friday’s evening, pouze Friday evening, bez ’s. Neřekl mi proč, prý to tak prostě je. Když už bych prý za každou cenu chtěl říct Friday’s, můžu říct Friday’s eve, ale to zní velmi archaicky a použila by to snad jedině Britská královna.

Byl bych moc rád, kdyby mi někdo dokázal říct nějaká pravidla, kdy a jak se to správně používá.

Je 19. srpna a já už druhý den ležím v posteli s čímsi jako chřipkou

Asi jsem se nachladil, když jsem s větrem ve vlasech jel ve středu v noci domů z klubu. Bylo tam hrozně teplo a já jsem byl dost zpocený po doslova sportovním výkonu (tanec). Když jsme vylezli ven, foukal svěží breeze a jak jsem jel domů, otevřel jsem si v autě všechna okýnka, protože jsem měl pocit že je venku hrozně příjemná letní noc…

Asi to byla chyba, protože teď ležím v posteli a je mi blbě, točí se mi hlava, bolí mě všechny svaly, nosem by neprolezl ani mravenec, natož aby se jím dalo dýchat… Ach jo, nemám rád když jsem nemocný. A obzvlášť se mi to nehodí v těchto dnech, kdy toho mám tolik na programu. To je ale bordel…

Už dlouho mám sen se jednou odstěhovat někam na jih, za teplem, pryč z téhle zeměpisné šířky kde je rozumné počasí jen v červenci a to ještě jak kdy. Někam do Španělska… To že jsem se tady teď (v půli srpna!) nachladil je další argument, proč Česká republika prostě není vhodné místo k životu.

Většina učebnic angličtiny říká, že něco se v kladných oznamovacích větách řekne something a v otázkách a záporných větách anything. Myslím že tento výrok je přinejmenším nepřesný. Většinou se to tak opravdu používá, ale to je spíš vedlejší efekt skutečného významu.

Anything znamená spíše něco jako cokoliv, tedy pokud mluvčímu nezáleží na tom, co je to “něco”, zatímco something se používá, pokud mluvčímu tak nějak záleží na tom, co je to “něco”.

Z výše uvedeného vyplývá, že something se většinou používá v kladných oznamovacích větách a anything v otázkách a záporných, protože když řeknu:

Mám pro tebe něco, tak pro tebe mám něco konkrétního, takže I have something for you.

Když ale řeknu:

Nemám pro tebe nic, tak nezáleží na tom co jsi čekal(a) že budu mít, nemám prostě nic, takže I don’t have anything for you.

Když se zeptám:

Zapomněl jsi tam něco?, tak se neptám co konkrétně jsi tam zapomněl, ptám se jestli jsi tam něco (cokoliv) zapomněl nebo ne, takže Did you forget anything there?

Zatím všechno odpovídá oblíbené dezinformaci z učebnic. Jenže když se zeptám:

Hledáš něco? tak mě zajímá co přesně hledáš, protože chci pomoci v hledání, takže se klidně můžu zeptat Are you looking for something? přestože to je otázka.

Nebo když mám tak velký hlad, že bych sežral naprosto cokoliv, můžu klidně říct I would eat anything, přestože je to kladná oznamovací věta.

Úplně stejně to funguje i u somebody/anybody, somewhere/anywhere, some/any a podobně. Například: I want to go somewhere znamená, že chci na nějaké konkrétní místo, jenom se mi teď nechce vysvětlovat kam. Když řeknu I want to go anywhere, chci prostě vypadnout odtud a je mi jedno kam.

Jako maličký důkaz že mám pravdu tady uvedu dvě písničky: Beatles v písničce Help zpívaji:

Help, I need somebody
Help, not just anybody
You know I need someone…

Tedy:

Pomoc, někoho potřebuji,
pomoc, ale ne úplně kohokoliv
víš, potřebuji někoho…

Nebo Babybird v písničce You’re gorgeous zpívají:

You are so gorgeous,
I’d do anything for you

Tedy:

Jsi tak krásná
Udělal bych pro tebe cokoliv

Kdyby zpívali “I do something for you”, tak by to znamenalo, že už mají něco za lubem, jen ještě nechtějí říct co, prostě něco

Pokud máte pocit že se mýlím nebo máte co dodat, velmi uvítám když mi zde necháte komentář. Nejsem neomylný, nevím všechno a vždy se rád něco přiučím!