Archiv článků 17. Červenec 2007

Rozdíl mezi Core Duo a Core 2 Duo

Úterý, 17. Červenec 2007, rubrika Nezařazené

Býval jsem počítačový nadšenec, který měl přehled o všem co bylo na trhu. Ale ty roky jsou už dávno pryč, teď se živím používáním počítačů a tak spousta novinek jde už mimo mě. Přemýšlím teď ale, že si koupím nový notebook a tak chci aspoň trochu vědět co si koupit a tak studuju, co znamenají všechny ty zkratky a názvy co jsou teď moderní.

Konečně jsem se dočetl, jaký je rozdíl mezi Core Duo a Core 2 Duo.

Core Duo je vlastně nepřesný název, mohlo by se používat jen Core. Je to 32-bitový dvoujádrový procesor, nástupce Pentia M. Později než Core se začalo prodávat Core Solo, což je stejný procesor, jenom jedno z dvou jader je zablokované. K původnímu názvu Core se začalo přidávat to Duo, aby se zvýraznil rozdíl od Sola.

Core 2 Duo je 64-bitový procesor a má vždycky dvě jádra, verze z jedním jádrem neexistuje.

Proč už příště nebudu brát nikoho s sebou na dovolenou

Úterý, 17. Červenec 2007, rubrika Auta a motorismus

Předpokládám že tento článek nebude moc lidí zajímat, ale já ho stejně napíšu - pro sebe. Kdybych měl zase někdy nutkání, že s sebou někoho vezmu na dovolenou, přečtu si ho a pevně věřím že si to zavčas rozmyslím.

Takže tady jsou důvody seřazené sestupně podle důležitosti (nejdůležitější nejdřív):

1) V mém autě se prostě nedá pohodlně sedět, když za mnou (řidičem) sedí dospělý člověk. Když mám sedadlo nastavené aby se mi sedělo pohodlně, tak ten za mnou má problem nastoupit a když už se tam vsouká, tak se nemůže ani hnout a navíc cítím jeho kolena mezi obratli, takže se mi stejně pohodlně nesedí. Když se obětavě posunu dopředu, aby ten vzadu seděl jako člověk, tak já sedím jak na záchodě a to se prostě pár tisíc kilometrů nedá vydržet.

2) Trochu mě štve, jak se k mému autu chovají. Postaví klidně hrnek s čajem na střechu (nenapadne je že se poškrábe lak???), třískají dveřma vší silou, bez rozpaků zasviní sedadla i dokonce strop auta, který se fakt docela blbě pere. Zkrátka auto je pro ně na jedno použítí a protože já k němu mám trochu odlišný vztah, moje srdce krvácí když se na ně dívám.

3) Nelíbí se mi, že je sponzoruju. Pasažéři jsou vždycky připraveni s radostí se podělit rovným dílem o koupenou naftu. Ale problém začíná třeba už u toho, že po nich chci podíl na naftě nejenom co jsme koupili spolu na cestě, ale i na té naftě která byla před cestou v nádrži a už tam není. To se z nich ale ještě dá dostat. Ale to, že auto žere nejenom naftu, ale třeba taky oleje, filtry, sem tam výměna rozvodů, čepů, ložisek, pojištění které stojí 20.000,- za rok, zkrátka že provoz auta stojí spoustu peněz a nafta je z nich tak 40%, takže pokud je svezu a složíme se na naftu, ušetřím polovinu z 40%, takže 20%, takže já pořád platím 80% nákladů. Vzhledem pohodlí kterého se musím vzdát mi prostě těch ušetřených 20% nestojí za to, a navíc z principu se mi prostě nelíbí je dotovat. Kdybysme jednou jeli mým autem a jindy zase jiným, tak je to v pohodě. Ale už to trvá třetí rok co já mám auto a oni auto nemají buď žádné anebo takové které by k moři nebo do Alp ani nedojelo, takže všichni považují za samozřejmé, že se pojede mým autem, protože mám klimatizaci, mnohem míň mi to žere atd.

Pak je tady ještě jedna věc. Já je vezu, já riskuju pokuty, když se nabouřeme tak já budu mít rozbité auto, když se jim u toho ještě neco stane, tak já půjdu k soudu za ublížení na zdraví.

4) Kufr je sice velikej a vejde se tam toho hodně, ale když je naplněnej po okraj, je pak opravdu na zbláznění když člověk třeba najednou potřebuje toaletní papír a musí převrátit metrák bordelu aby ho našel.

5) Jede se mi nepříjemně, když je auto plně naložené, protože pak nemá motor sílu, divně se to houpe na hrbolech, divně se to chová v zatáčkách, …