Řekl mi Řek, abych mu řek’, kolik je v Řecku řek

Sobota, 16. Červen 2007, rubrika Nezařazené

Měl jsem to štěstí že jsem byl chvíli pracovně v Řecku a musím říct že to byl jeden velký nádherný zážitek, na který pořád vzpomínám, a je mi dost líto že už se to nejspíš nebude opakovat (i když naděje umírá poslední…).

Spousta lidí říká, že je řecko hrozně krásné a myslí tím moře, pláže a památky. Pár lidí zbožňuje řeckou kulturu (musím se přiznat že si nejsem jistý co si pod tím mám představit). Já jsem v řecku zamiloval do duší Řeků. Nevím jak to mám popsat, ale musím se o to pokusit.

Nikdy jsem neslyšel že by Řek někoho pomlouval, že by někomu něco záviděl nebo někomu něco nepřál. Nechci přehánět, ale mám pocit že se tam nikdo s ničím nestresuje a místo toho se lidi smějí a užívají si život. S tím souvisí i druhá strana mince - Řeci se nestresují s ničím. Nestresují se s řešením problémů a to ani těch pracovních, což mě občas štvalo, když jsem od kolegů potřeboval nějakou spolupráci a musel jsem jim několikrát vysvětlovat co mají udělat, protože když to nebylo akutní, tak to vždycky odkládali až zapoměli co to vlastně měli dělat. Ale on jim to člověk prostě musel vždycky odpustit.

Česká povaha je myslím přesně opačná. Průměrný Čech je bohužel závistivý pomlouvačný sobec. Když je někdo úspěšný podnikatel, tak ho hned pomlouvá celá ves, že si na to super auto určitě nakradl. Když někdo našetří pár peněz a koupí si za pár korun nějakou honosnou ojetinu, tak hned dává všem na silnicím najevo že jen on je pán silnic a všichni mu mají uhýbat z cesty…

No už radši nebudu psát dál, protože kdybych ještě chvíli přemýšlel na toto téma, asi bych musel emigrovat do Řecka :-)

• • •
Zpět na titulní stránku

Předchozí článek: Jak Angličani závidí a žárlí
Následující článek: Rozplynul se mi “americký sen” :’-(

Přečti si také další články:

Napiš, co si o tom myslíš: