Archiv článků Červen 2007

Měl jsem to štěstí že jsem byl chvíli pracovně v Řecku a musím říct že to byl jeden velký nádherný zážitek, na který pořád vzpomínám, a je mi dost líto že už se to nejspíš nebude opakovat (i když naděje umírá poslední…).

Spousta lidí říká, že je řecko hrozně krásné a myslí tím moře, pláže a památky. Pár lidí zbožňuje řeckou kulturu (musím se přiznat že si nejsem jistý co si pod tím mám představit). Já jsem v řecku zamiloval do duší Řeků. Nevím jak to mám popsat, ale musím se o to pokusit.

Nikdy jsem neslyšel že by Řek někoho pomlouval, že by někomu něco záviděl nebo někomu něco nepřál. Nechci přehánět, ale mám pocit že se tam nikdo s ničím nestresuje a místo toho se lidi smějí a užívají si život. S tím souvisí i druhá strana mince - Řeci se nestresují s ničím. Nestresují se s řešením problémů a to ani těch pracovních, což mě občas štvalo, když jsem od kolegů potřeboval nějakou spolupráci a musel jsem jim několikrát vysvětlovat co mají udělat, protože když to nebylo akutní, tak to vždycky odkládali až zapoměli co to vlastně měli dělat. Ale on jim to člověk prostě musel vždycky odpustit.

Česká povaha je myslím přesně opačná. Průměrný Čech je bohužel závistivý pomlouvačný sobec. Když je někdo úspěšný podnikatel, tak ho hned pomlouvá celá ves, že si na to super auto určitě nakradl. Když někdo našetří pár peněz a koupí si za pár korun nějakou honosnou ojetinu, tak hned dává všem na silnicím najevo že jen on je pán silnic a všichni mu mají uhýbat z cesty…

No už radši nebudu psát dál, protože kdybych ještě chvíli přemýšlel na toto téma, asi bych musel emigrovat do Řecka

Když budete chtít říct anglicky že někdo někomu něco závidí anebo někdo na někoho žárlí a budete hledat ve slovníku jak na to, možná budete trošku zmateni. Angličani totiž nepoužívají slovesa žárlit a závidět, ale přídavná jména jealous a envious, takže “já žárlím” řeknou “I’m jealous“.

Druhá věc je, že jsou to pro ně synonyma. Zní to možná divně, ale angličan nevidí (nebo spíš neslyší ) rozdíl mezi “závidět sousedovi nové auto” a “žárlit na manželku když se na souseda usmívá“. Pro oba účely jde použít jealous i envious, ale ve smyslu žárlit je o něco lepší jealous.

Příklady:

His wife is very clever and looks like a model, I’m jealous of him. - Jeho manželka je chytrá a vypadá jak modelka, závidím mu.
(v této větě jde použít i slovo envious bez změny významu)

My wife is still smiling at him, I’m jealous. - Moje manželka se na něj pořád usmívá, žárlím.
(v této větě by sice “envious” nebyla chyba, ale “jealous” je trochu lepší; v tomto významu se neříká “jealous of her” (to by znamenalo “závidím jí”) nebo “jealous of him” (to by znamenalo “závidím mu”), když už by tam člověk chtěl za každou cenu to “of” dát, tak potom “I’m jealous of the situation“)

Pokud máte pocit že se mýlím nebo máte co dodat, velmi uvítám když mi zde necháte komentář. Nejsem neomylný, nevím všechno a vždy se rád něco přiučím!

Sloveslo try je další z těch, u kterých se liší význam když za něj dáte infinitiv nebo gerundium. Obojí se do češtiny dá přeložit slovesem zkusit, ale s infinitivem to má význam spíš pokusit se o něco, zatímco s gerundiem spíš vyzkoušet si něco.

Když řeknete I’m going to try driving a big car tomorrow, angličan to pochopí tak že máte chuť to zkusit, protože jste ještě tak velké auto neřídili a určitě to bude zážitek - velká auta jsou luxusní, mívají silné motory, pohodlné sedačky, odhlučněný interiér… A tak si to zítra zkusíte.

Když řeknete I’m going to try to drive a big car tomorrow, bude si angličan myslet že z toho máte trošku strach, protože s velkým autem se špatně parkuje a podobně, ale je to potřeba, takže to zítra zkusíte.

Pokud máte pocit že se mýlím nebo máte co dodat, velmi uvítám když mi zde necháte komentář. Nejsem neomylný, nevím všechno a vždy se rád něco přiučím!

O tomto filmu se teď dost mluví a musím říct že neznám nikoho, komu by se vyloženě líbil. Někomu připadalo že to nemá žádný děj, který se autoři snaží nahradit oplzlými vulgarismy. Někdo naopak říkal že nejlepší na celém filmu byly Polívkovy hlášky. Já osobně bych přemíru vulgarismů napsal spíš trapností než vtipností. Ve filmu Dědictví to bylo vtipné, v pozdějších Polívkových filmech už míň, teď už mi to vyloženě připomíná přísloví: “opakovaný vtip není vtipem”.

Další věcí která se mi nelíbila byl nekonsistence příběhu. Hrdinové jeli na výlet a najednou seděli v kostele na křtinách. Nepochopil jsem čí jsou to křtiny a především jsem nepochopil proč farář chtěl občanky rodičů, proč by je měl posílat na matriku (tam snad data rodičů mají už z porodnice, ne?). Taky jsem nepochopil, kam v závěru celé příbuzenstvo zmizelo - do cíle cesty dorazili opět už jen 3. No, možná kdybych dával větší pozor, třeba by mi to bylo všechno jasné.

Co mě ale na filmu zarazilo bylo vyprávění o králi Somálim, který se styděl za to, že neumí krást a pracuje. Když jeho rodina přišla na to že pracuje, úplně ho deklasovali. Jeden z hlavních hrdinů se stydí rozsvítit si doma světlo aby sousedi nezjistili že nemá odstřiženou elektřinu.

To že spousta lidí parazituje na společnosti a živí se drobnými krádežemi víme všichni. Že procento Romů kteří takto žijí je větší než procento “gadžů” kteří to dělají si myslí asi taky všichni. Ale že by pro cikány byla taková ostuda pracovat a neumět krást? Nevím jestli to autoři mysleli jako vtip nebo jak.

Zajímalo by mě, kolik cikánů se tomu zasměje. Myslím že ani jeden, bohužel si myslím že to spíš v některých zvýší “protigadžovské” předsudky.

Slova shadow i shade se daji do češtiny přeložit jako stín, ale zatímco shadow je tmavý obrazec vrhaný každým předmětem na který dopadá světlo (snad kromě upírů, ti pokud se dobře pamatuju nejsou vidět v zrcadle a nevrhají stíny), shade je chládek kam se schováme před ostrým sluníčkem.

Takže když jsem na sluníčku, je na zemi vidět můj shadow. Když jsem ve shade, tak žádný shadow nemám.

Pokud máte pocit že se mýlím nebo máte co dodat, velmi uvítám když mi zde necháte komentář. Nejsem neomylný, nevím všechno a vždy se rád něco přiučím!