Archiv článků 30. Květen 2007

Při vazbě dvou sloves se někdy používá infinitiv a někdy gerundium. Záleží to na tom slovu které hraje ve větě roli přísudku. Po některých slovech následuje vždy infinitiv, po některých vždy gerundium a po některých může být oboje, přičemž někdy je to jedno co použijeme a někdy to jedno není. Dnes chci napsat právě o poslení skupině.

Třeba takové sloveso “want” se vždy pojí s infinitivem. Například “I want to swim”. Zkuste si říct “I want swimming” - to zní hrozně.

Naopak za slovesem “love” bude vždycky gerundium, třeba “I love swimming”, těžko řeknete “I love to swim”.

Pak jsou tady slova, u kterých se dá použít obojí. Buď je to jedno, ale žádné takové slovo mě teď nenapadá (až mě nějaké napadne, slibuju že ho sem napíšu), nebo se sice dá použít obojí ale má to různý význam.

Třeba takové slovo “forget”. Věta “I will not forget to meet her” znamená, že jste si naplánovali se s ní potkat a určitě na to nezapomenete a na schůzku příjdete. Naproti tomu “I will not forget meeting her” znamená, že jste se už potkali a to setkání bylo tak úžasné, že na ně určitě nikdy nezapomenete.

Podobných slov je ještě pár, až si vzpomenu na další, připíšu je sem, spolu s těmi u kterých je úplně jedno co použijete.

Tohle je myslím přesně ten typ věci, na kterou se ve školách neklade moc velký důraz a ani ve slovníku se to asi najít nedá. Takových věcí je spousta. Konkrétně angličtina je bohužel podle mého názoru přímo založena na takovýchto jevech, které nemají nějaký hlubší systém a člověk se je prostě musí naučit i když nevím z čeho.

Pokud máte pocit že se mýlím nebo máte co dodat, velmi uvítám když mi zde necháte komentář. Nejsem neomylný, nevím všechno a vždy se rád něco přiučím!