Řidičsko-pozorovatelská úvaha

Čtvrtek, 7. Únor 2013, rubrika Nezařazené

Bydlím na sídlišti, ze kterého vede do centra města jedna hlavní široká rovná cesta. Jasně, je tady nějaká alternativa, ale řekl bych že téměř všichni, kdo jezdí do centra autem, jezdí právě tudy. Jak už jsem řekl, silnice je to pěkná, hladký asfalt, široká vozovka, chodci se tam nepletou protože pro pěší chůzi je to do města daleko. Člověka by skoro napadlo, že by ten úsek bezpečně snesl třeba i 90 km/h, nebo minimálně 70, ale pořád jsme v obci, takže tam jezdíme padesátkou. A asi není náhoda, že tam na nás téměř denně dohlíží policie, jestli tu padesátku dodržujeme.

Stávají na jednom místě, ne úplně denně ale několikrát v týdnu. Mají buď starou tmavě modrou Oktávku s tmavými skly, nebo novou stříbrnou Oktávku s tmavými skly, nebo starou bílou oktávku, taktéž s tmavými skly. A za zatáčkou, o dvě stě metrů dál, stojí druhé policejní auto a tam to vybírají.

Všeobecně se snažím povolené rychlosti dodržovat, ale přece jen člověk nemůže mít oko na tachometru úplně trvale. Ale když se blížím do tohoto úseku, tak opravdu to oko na tachometru mám, a druhé oko mám na tajné skrýši, abych věděl, jestli zrovna dnes měří nebo ne, a pokud ano tak ještě sundám nohu z plynu. Sichr je sichr. Někteří lidé by to nazvali srabárnou, ale mě je každé koruny zaplacené na pokutě líto.

Co mi ale hlava opravdu nebere, a co je vlastně důvod, proč píšu tento článek? Pokaždé když jedu okolo, tak vidím, že se jim do pasti někdo chytil. Pokaždé. Pokaždé! Nechápu to. Nechápu to. Lidi jsou tak slepí, že přestože se tam měří skoro denně, tak si toho nevšimli? Nebo cestou do práce už mají plnou hlavu pracovních starostí, že už nestíhají přemýšlet nad tím, že jedou kolem měřících policajtů? Nebo že by to byly návštěvy, které tam jedou poprvé a neměli ještě příležitost si všimnout, že se tam skoro denně měří? To se mi nezdá. Nebo že by jim to bylo jedno, bod sem bod tam, tisícovka sem, tisícovka tam? Tomu se mi taky nechce věřit.

Vážně si to neumím vysvětlit. Kdyby někdo měl nějaké racionální vysvětlení, napište mi prosím komentář, ok? Díky :-)

Máte rádi svůj autoservis? A svoji vodárnu?

Pátek, 7. Září 2012, rubrika Nezařazené

Myslím, že autoservis je něco jako zubař. Každý ho čas od času potřebuje, bohužel. Je to nepříjemné, stojí to peníze, stojí to čas. Jak návštěvu zubaře, tak návštěvu autoservisu můžete nějakou dobu odkládat, ale o to je to pak horší. Myslím si, že nikdo nemůže mít rád autoservis. Autoservisy jsou zlo. Sice bychom se bez nich neobešli, potřebujeme je, ale to nemění nic na tom, že je to zlo. Kdyby autoservisy nebyly potřeba a auta jezdila bez nemocí, tak by bylo na světě lépe.

A co banky? Banka je to samé jako autoservis. Občas tam musíte zajít, je to nepříjemné, stojí vás to čas, cesta do banky vás stojí peníze. Ale občas tam prostě musíte. Nebylo by krásné, kdyby člověk hned v porodnici dostal číslo účtu a platební kartu, a nikdy v životě nemusel do žádné banky chodit? Všechno by prostě fungovalo tak jak má a člověk by si ušetřil čekání než na něj dojde řada.

Pomalu se dostávám k pointě tohoto článku. Poměrně nová banka Air Bank nás vytrvale masíruje reklamní kampaní, že prý i banku můžeme mít rádi. Co to je za nesmysl. Nemůžu a nechci. V bance si chci jednou založit účet, převzít si platební kartu, a od toho okamžiku o bance opravdu nechci slyšet. Výplata chodí na účet, platební karta platí, trvalé příkazy fungují, nějaký jednorázový příkaz k úhradě si naklikám doma na gauči přes internet. A to je vše. Já vlastně ani nechci vědět, jak se moje banka jmenuje. Proč bych ji proboha měl mít rád. Banka je jako vodárna nebo elektrárna. Chci aby mi tekla voda, když otočím kohoutkem, chci aby mi svítilo světlo, když cvaknu vypínačem. Vlastně kdykoliv slyším cokoliv o vodárně nebo elektrárně, tak je to průser. Buď mi neteče voda, protože někde překopli trubku, nebo nejde elektřina, protože někde překopli dráty. Proto o nich radši nechci nic slyšet a nic vědět, a chci aby prostě všechno potichu fungovalo. A úplně stejně je to s bankou. Ten kdo vymyslel slogan “i banku můžete mít rádi”, to byla teda hlava.

Další věc jsou ty jejich reklamní výkřiky, že můžete mít účty pro celou za jediný poplatek, že si můžete pořídit účet na zkoušku na tři měsíce bez poplatků, že platím poplatky jen když jsem spokojen.

Dnes už snad každé dítě školkového věku ví, že banka má z každé platby kartou nějaká dvě nebo tři procenta. Vy sice zaplatíte obchodníkovi kartou stovku, ale banka mu pošle jen 97 Kč a tři koruny si nechá. Čili když rodina utratí 20 tisíc měsíčně za platby kartou, tak na tom banka vydělá zhruba pětistovku, ačkoliv to člověk na první pohled nevidí (ale i když to nevidí, tak to zaplatí, protože obchodníci to samozřejmě mají započítané v cenách). To je to, z čeho žijí banky, které nabízí účty bez poplatků. Spousta lidí tomu nevěří, ale věřte, že i na účtu bez poplatků vydělávají tolik peněz, že se vám o tom nezdá. Protože platíte kartou.

Chtít ještě navíc poplatek za vedení účtu, to už považuji za nenažranost a drzost. Všem, kdo platí své bance poplatky za vedení účtu, bych doporučil vzpomenout si na přísloví “kdo chce víc, nemá nic“. Jsou tu banky jako Fio, mBank, Zuno, a možná další, které mají tu slušnost, že už si žádné další poplatky nenárokují (tedy kromě těch, co jsou skryté v platbách kartou). Naše banka na naší rodině vydělá měsíčně kolem té pětistovky. Chtít ještě dalších 150 roku za vedení účtu, tak jako to dělá Air Bank, a vychloubá se tím v reklamách, to skutečně považuji za nevychovanost.

Tak Vodafone nám připravil nové tarify, jsou prý férové

Neděle, 2. Září 2012, rubrika Nezařazené

Nějak pořád nemůžu strávit nové “férové” tarify Vodafonu. Nejdřív se vysměju jedné kulišárně, a pak popíšu, co konkrétně mě dost nepříjemně překvapilo a naštvalo.

První výsměch je to, jak zdůrazňují, že volné minuty lze čerpat i na volání do zahraničí. Předně: Vodafone Vodafone, do zahraničí volám přes “pevnou” linku (VoIP) za pár desetníků za minutu, proč bych na to plýtval draze nakoupené volné minuty? Zadruhé: do zahraničí občas volám. Ale ne jen tak pro nic za nic, že bych se potřeboval zeptat kámoše, ve které hospodě sedí. Volám tam pracovně, je to pro mě trochu stresující záležitost (jednak jim možná nebudu rozumět, za druhé možná nebudu mít po ruce všechno co budu potřebovat, a za třetí jde většinou o prachy, takže to je stresující už samo o sobě). Takže když mám volat do zahraničí, tak si na to udělám klid, nachystám si všechny podklady, uvařím si čaj, sednu ke stolu… a použiji VoIP. Proč bych volal z mobilu, když přes VoIP je to prakticky zadarmo, a tzv. volné minuty jsou pěkně mastně zaplacené.

Myslím si že lidí, kteří volají do zahraničí aspoň párkrát do roka je jen hrstka. A těch, kteří potřebují do zahraničí volat z mobilu (tzn. bez přípravy, někde na ulici) těch je jen hrstka z té hrstky. Čili Vodafonu se podařilo vymyslet reklamní slogan, který je nebude téměř nic stát, téměř nikdo z toho nebude mít prospěch, ale dobře to vypadá na reklamě. Přirovnal bych to tomu, že by třeba mezi třetím a pátým patníkem na cestě mezi Horní a Dolní Lhotou bylo volání úplně zdarma. No ou kej, jste na nás moc hodní, ale ještě hodnější byste byli, kdyby to volání bylo zdarma ve Lhotě.

Co mě ale opravdu nemile překvapilo je úplné zrušení nulového tarifu. Minimální paušál je teď 399,- Kč. Sice je krásné, že je v tom internet a mraky volných vteřin a SMSky do vlastní sítě, ale já ani jedno z toho nepotřebuji a nechci. Z mobilu volám, když mě akutní volací potřeba zastihne na ulici. Od toho podle mě mobil je. Když mě potřeba zastihne doma nebo v kanceláři, tak od toho je VoIP, kde se volá prakticky zadarmo. Z toho plyne, že moje měsíční útrata se pohybuje mezi 10 a 200 korunami, řekněme průměrně stovka. Pokud bych o toto číslo přišel a chtěl si teď u Vodafonu aktivovat nové, tak budu platit 4x tolik - a to bude FÉR!!!

Jistě, zůstane tam (snad) možnost předplacené karty, což by byla možnost přesně pro mě. Jenže já se prostě nechci otravovat s dobíjením kreditu, nechci si zatěžovat mozek tím že bych musel myslet na to, že když jedu do zahraničí, mám si předem nabít dost kreditu pro případ, že by se něco stalo a musel bych v roamingu hodně volat. Já si chci prostě volat co moje skromné hrdlo ráčí, bez starostí, bez omezení. Jednou za měsíc ať si operátor strhne inkasem útratu z mého účtu, a mě ať s ničím neotravuje. Chci dál utrácet 10 - 200 měsíčně, nechci platit paušál 399. A nechci se otravovat s nabíjením kreditu.

Takže já se budu modlit, aby je nenapadlo mě nutit přejít ze současného tarifu na férový nový (to by u mě znamenalo přechod na O2 Zero). Ale co lidi, kteří používají SIM kartu například v alarmu v autě a podobně. Ti budou muset platit 399 měsíčně za služby, které nevyužijí ani z desetiny? Nebo budou muset myslet pravidelně na to, aby dobili kredit, přestože starý ještě nevyčerpali, ale jinak by jim propadl? Sice chápu, že nás moc Vodafone nevydělává, ale i tak zrušení nulového tarifu beru jako ránu pod pás.

Měli by operátoři po snížení propojovacích poplatků zlevnit?

Neděle, 8. Červenec 2012, rubrika Nezařazené

Český telekomunikační úřad od 15. července snižuje takzvané propojovací nebo terminační poplatky z 1,08 Kč na 0,55 Kč. Tuhle cenu snižuje postupně, v posledních letech vždy 2x ročně o pár desetníků. Ještě v lednu 2009 byl propojovací poplatek 2,99 Kč a teď po 3 a půl letech už je jen 0,55 Kč.

Stejně jako při každém snížení se i tentokrát všude píše, že operátoři by měli zlevnit, protože se jim tímto sníží náklady, ale oni jsou hajzli a nezlevní. Tato logika mě opravdu zaráží, kdyby takto uvažoval dědoušek v hospodě nad sedmým pivem, tak by mě to nepřekvapilo, ale že to takhle chápou i novináři specializovaných periodik, od kterých bych čekal, že problému budou rozumět, to mě opravdu zaráží.

Takže si pojďme rozebrat, o co jde.

Když mám mobil Vodafone a volám někomu kdo má T-Mobile, tak používám obě sítě. Peníze za hovor platím jen Vodafonu, ale hovor prochází oběma sítěmi, obě sítě jsou pro spojení hovoru stejně nezbytné. Stavba obou sítí stála podobné peníze a obě sítě mají podobné provozní náklady, takže by bylo nefér, kdyby si Vodafone nechal celou částku, kterou mi za hovor naúčtuje, a tak část těch peněz přepošle T-Mobilu. Kolik to bude, to záleží na jejich dohodě, ale T-Mobile nesmí chtít víc než je limit daný úřadem ČTÚ.

Tady je první věc, kterou spousta lidí opomíjí - to co ČTÚ nyní snížil z 1,08 na 0,55 Kč, to není opravdová výše poplatku, ale je to maximální částka, o kterou si T-Mobile smí říct. O víc si říct nesmí, ale můžou se s Vodafonem domluvit i na nižší částce. Takže pro další příklad si představme, že dosud byli domluvení na rovné jedné koruně, aby se nám to lépe počítalo.

Řekněme že já jednou zavolám tobě, zaplatím 5 Kč, Vodafone přepošle T-Mobilu 1 Kč a 4 Kč si nechá. Pak zavoláš ty mně, zaplatíš 5 Kč svému T-Mobilu, ten si 4 Kč nechá a 1 Kč přepošle Vodafonu. Celkově každý z nich vydělá 5 Kč.

Když se nyní sníží propojovací poplatky z 1 Kč na 50 haléřů, tak to bude vypadat následovně: já zavolám tobě, zaplatím Vodafonu 5 Kč, Vodafone přepošle T-Mobilu 0,50 Kč a 4,50 Kč si nechá. Pak zavoláš ty mně, zaplatíš 5 Kč T-Mobilu, ten si 4,50 Kč nechá a 0,50 Kč přepošle Vodafonu. Celkově opět každý vydělá 5 Kč.

Ano, dá se sice říci, že se oběma snížily náklady na spojení hovoru (poplatky konkurentům) na polovinu. Ale zároveň se jim snížily příjmy od konkurentů na polovinu, protože ty poplatky nejsou nějaké daně, které by odváděli státu, ale platí si je sami sobě navzájem, takže nula od nuly pošla. Každý kdo napíše, že operátorům se snížením propojovacích poplatků sníží náklady, a tudíž by bylo férové kdyby zlevnily, je u mě s odpuštěním blbec.

Nezaručené informace z kuloárů praví, že trio Vodafone & O2 & T-Mobile si navzájem žádné poplatky neúčtují. Možná je to fáma a možná ne, ale tak jak tak - ukázali jsme si, že to je vlastně jedno.

Tím vším v žádném případě nechci říct, že ceny jsou v pořádku a líbí se mi. Naopak - jsem lakomec a z mobilu v podstatě nevolám, protože jsou tady alternativy, o kterých se rozepíši teď.

Jak už jsme si ukázali, takzvané propojovací poplatky nemají žádný vliv na ceny volání z mobilu. Ve skutečnosti mají vliv na ceny volání z pevných linek! Ať už jde o klasickou pevnou linku od “telecomu”, respektive O2, anebo o internetové VoIP operátory, jejichž služeb já s oblibou využívám.

Možná že si mobilní operátoři neúčtují žádné propojovací poplatky navzájem, a nám to může být fuk, ale zato tvrdě účtují nemobilním operátorům maximální částku, jakou jim ČTÚ dovoluje. Když voláte z pevné linky na pevnou, tak už dlouhé roky to stojí řekněme korunu za minutu. Ale když voláte z pevné linky na mobil, tak to odjakživa bylo výrazně dražší. Třeba čtyři koruny. A právě zde se projevuje ten propojovací poplatek. Operátor pevné linky od vás vybral 4 Kč a z toho 3 Kč musel přeposlat mobilnímu operátorovi, do kterého jste volali. Někteří operátoři pevných linek na snižování poplatků reagují, jiní ne, ale jsou operátoři, třeba můj oblíbený odorik.cz, o kterém jsem se už zmiňoval v jiném článku, kde teď stála minuta hovoru na mobil 1,59 Kč, z čehož 1,08 Kč operátor přeposílal dál. Teď bude přeposílat dál jen 0,55, takže se těším, že zlevní i celkovou cenu pro zákazníka.

Už je tento článek nějak dlouhý, tak už to zakončím. Celým tím textem jsem chtěl říct, že snižování propojovacího poplatku nemá vliv na ceny volání z mobilu, ale naopak při volání z pevných linek na mobil. A kdo si myslí, že zrovna kvůli tomuhle by mobilní operátoři měli zlevnit, je nejen naivní, ale i hloupý.

Schválně: bude Holeček bourat nebo ne?

Středa, 9. Květen 2012, rubrika Politika

Dnes je na iDnesu opět článek o chudáčkovi panu Holečkovi z Pardubic, který v dobré víře postavil dům, protože mu úřad slíbil změnu územního plánu, ale změna plánu se nekonala a teď úřad chce aby dům, do kterého dal nejen deset milionů korun, ale i kus srdce a (cituji) stovky a stovky hodin práce, zboural.

Zvláštní, kolik článků o tomto případu už iDnes vydal. (Náhoda?) Všechny články oplakávají chudáka občana, oběť úřednické zvůle. Pořád dokola se mi ale vrací otázka - co to znamená, že úřad mu slíbil nějakou změnu úředního plánu? Znamená to, že byl s nějakým kamarádíčkem na tenise nebo na golfu, a kamarádíček mu slíbil: “jasně Miloši, klidně si to postav, ten územní plán ti zařídím”. Jenže pak přišly volby a úředník-kamarádíček šel od koryta, a nový úředník který přišel na jeho místo už najedou není kamarádíček a podplatit se zřejmě nenechal? Nemůžu se zbavit pocitu, že takhle nějak to s tím slibem bylo.

Články na serveru iDnes pořád přetřásají, že mnohem větší nepovolené stavby se dodatečně povolily. Z toho podle logiky novinářů vyplývá, že i tato černá stavba by se měla dodatečně povolit. Zajímavá implikace, že? Takže od teď už můžeme stavět načerno všechno a dodatečně povolit by se taky mělo všechno.